Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přípustnost souběžného výkonu cizího občanství vedle českého podle české právní úpravy
Emmert, František ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Práce obsahuje komentovaný přehled vývoje české právní úpravy státního občanství od roku 1811 po rok 2010. Zvláštní důraz je kladen na přípustnost legálního výkonu cizího občanství vedle českého podle právní úpravy platné na území českých zemí v jednotlivých historických obdobích (rakousko-uherském, prvorepublikovém, za komunistického režimu a po roce 1990). Součástí práce je také expozice do obecné problematiky státního a dvojího občanství. Hlavním výstupem je jmenování situací, ve kterých je výkon vícenásobného občanství podle současné právní úpravy přípustný a legální.
Přípustnost souběžného výkonu cizího občanství vedle českého podle české právní úpravy
Emmert, František ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Práce obsahuje komentovaný přehled vývoje české právní úpravy státního občanství od roku 1811 po rok 2010. Zvláštní důraz je kladen na přípustnost legálního výkonu cizího občanství vedle českého podle právní úpravy platné na území českých zemí v jednotlivých historických obdobích (rakousko-uherském, prvorepublikovém, za komunistického režimu a po roce 1990). Součástí práce je také expozice do obecné problematiky státního a dvojího občanství. Hlavním výstupem je jmenování situací, ve kterých je výkon vícenásobného občanství podle současné právní úpravy přípustný a legální.
Složitý vývoj na Hlučínsku a identifikace jeho obyvatel s Československou republikou v letech 1920 až 1938
Emmert, František
Hlučínsko, malý slezský region, nepatřil před vznikem Československa k Rakousko-Uhersku, nýbrž k Německu. I po roce 1920 zůstávalo zdejší obyvatelstvo silně ovlivněno přechozí příslušností k Prusku a německému císařství. Dočasně zůstal zachován dokonce i německý právní úřad na tomto území (tzv. trialismus právního řádu ČSR). Region se později stal voličskou základnou německých politických stran, včetně Sudetoněmecké strany (SdP) a to ve stejné míře jako německojazyčné pohraničí. Na konci 30. let i československá strana připustila, že proces integrace do republiky nebyl příliš úspěšný.
Úmluva o naturalizaci mezi Československem a USA z roku 1928
Emmert, František
Text shrnuje podstatné historické aspekty československo-amerických vztahů, od Úmluvy o naturalizaci z roku 1928 až po problematické období poválečného Československa. Zvláštním tématem je článek III Úmluvy o naturalizaci, který praví, že příslušník jedné z obou zemí, který dosáhne naturalizace v druhé zemi v době, kdy jeho země vede válku, neztratí dřívější příslušnost.
Říšské občanství jako nástroj nacistické ideologie a germanizační politiky
Emmert, František
Zákon o říšském občanství z roku 1935 přináší významnou změnu v právní úpravě institutu německého státního občanství. Zákon nově definovat státní příslušnost a nově zakládá tzv. říšské občanství. Problematice říšského občanství v československém pohraničí v souvislosti s nacistickou okupací v roce 1938 a na území Protektorátu Čechy a Morava po roce 1939 se věnuje tento článek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.