Hlavní stránka > Výsledky hledání: Dyrčík, Vojtěch
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
 Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
Úplný záznam
Průběh kalamity a stav obnovy na revíru Polana, LS Jablunkov
 Dyrčík, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá kalamitou a následnou obnovou na holinách revíru Polana LS Jablunkov, Lesy České republiky, s.p. Dle lesní hospodářské evidence byl zjišťován průběh kalamity a obnovy v letech 2009–2020. Za počátek kalamity lze považovat rok 2016, kdy objem těženého dříví vzrostl o dvojnásobek objemu předchozího roku a stále se zvětšoval. S narůstající plochou holin vzrůstal také rozsah obnovy. Nejčastěji používaná dřevina pro umělou obnovu na celém revíru je buk lesní (Fagus sylvatica L.). Rovněž v přirozeném zmlazení se nejvíce uplatnil buk. Na třech vybraných holinách byl zjišťován stav přirozené obnovy. Vybrané holiny se nachází v 4., 5. a 6. lesním vegetačním stupni. Na síti inventarizačních ploch byly zjišťovány a hodnoceny tyto parametry obnovy: výška, druh rostlin, počet a poškození zvěří okusem. Z výsledků je patrné, že holina v 6. lesním vegetačním stupni má menší početnost přirozené obnovy. Nejvíce zastoupenou dřevinou v přirozené obnově na vybraných holinách byl smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.).
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English