|
|
Encystation and life cycle of free living amoebae of the genus Acanthamoeba spp.
Bínová, Eva ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Dyková, Iva (oponent) ; Ondriska, František (oponent)
Améby rodu Acanthamoeba jsou celosvětově rozšířená, volně žijící, fakultativně patogenní jednobuněčná eukaryota. Jejich nebezpečnost pro člověka spočívá ve schopnosti pronikat do organismu, odolat obranným mechanismům, množit se, poškozovat napadené tkáně a tím vyvolat onemocnění, proti kterým chybí kauzální léčba a která nejčastěji postihují oko a centrální nervovou soustavu (CNS). Jedním z hlavních důvodů často neúspěšné terapie je schopnost akantaméb vytvářet v postižených tkáních cysty, vysoce rezistentní klidová stádia. Kromě cyst, které akantaméby tvoří jak v přírodě, tak v infikovaných tkáních pod vlivem dlouhodobého stresu, se tyto organismy vlivem akutního ohrožení rychle transformují v méně odolná klidová stádia, pseudocysty. Předkládaná práce se zaměřuje na dosud neznámé aspekty odolnosti obou rezistentních stádií akantaméb, cyst a pseudocyst, a současně si klade za cíl popsat další charakteristiky odlišující cysty a pseudocysty a procesy spojené s jejich tvorbou a rezistencí. Jedním ze studovaných aspektů odolnosti klidových stádií akantaméb byla přítomnost cukerného alkoholu manitolu a neredukujícího cukru trehalózy, sacharidů, které se v buňkách mnoha organismů účastní obranných reakcí vůči abiotickému stresu. Ačkoli v genomu A. castellanii jsou enzymy pro syntézu obou cukrů popsány,...
|
|
|
Názory těhotných žen na současné možnosti prenatální diagnostiky.
DYKOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá názorem těhotných žen na prenatální diagnostiku. Prenatální screening zahrnuje mnoho vyšetření, kdy je cílem všestranné zabezpečení těhotné ženy.Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na období těhotenství, které je pro většinu žen tím nejkrásnějším obdobím, během něhož se organismu vyvíjí plod. Smyslem prenatální péče je zejména důsledná prevence všech potenciálních chorobných stavů a včasný záchyt odchylek od normálního průběhu gestace se zajištěním všech dostupných diagnostických a terapeutických opatření. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad má za cíl detekovat vrozené vývojové vady co možná nejdříve a napomoci tak k další strategii přístupu k těhotné ženě.Prenatální diagnostika je v dnešní době nedílnou součástí prenatální péče. Jsou na ni kladeny velké nároky z hlediska bezpečnosti a přesnosti.Etické hledisko prenatální diagnostiky je stejně významné jako techniky, kterými se vyšetření a invazivní výkony provádějí. Prenatální genetická diagnostika má několik podstatných etických otázek. Důležitým etickým postupem je řádné informování a souhlas těhotné s výkonem, indikace k vyšetření, interpretace výsledků, zachování soukromí a lékařského tajemství, nemožnost zneužití zjištěných výsledků, dostupnost dalších vyšetření a následná léčba na nejvyšším stupni. Ukončení gravidity v případě stavů neslučitelných se životem nebo s trvalým poškozením plodu lze provádět výhradně na základě přání těhotné. Zásadním etickým problémem je, zda-li je na plod pohlíženo jako na samostatnou bytost. Z toho vyplývá další dilema, a to takové, jestli může žena rozhodovat o sobě i plodu nebo je-li plod již bytost s vlastními právy. Teoretická část se dále věnuje úloze porodní asistentky v prenatální péči. V České republice je při výkonu péče o těhotnou ženu nejběžněji zavedený systémem úzké spolupráce porodní asistentky s lékařem. Nedílnou součástí práce porodní asistentky je zjišťování anamnestických údajů metodou ošetřovatelského procesu týkajících se těhotné ženy v oblasti somatické, psychické, sociální a také v oblasti spirituální. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem těhotné ženy vnímají vyšetření prováděná v těhotenství a jak prožívaly situace, kdy jim bylo doporučeno invazivní vyšetření vrozených vývojových vad plodu. K výzkumnému šetření bylo využito kvalitativního šetření metodou dotazování, přičemž pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen pěti těhotnými ženami, které měly pozitivní screening na vrozené vývojové vady v I. či II. trimestru a musely se tak rozhodnout, zda podstoupí či nepodstoupí invazivní vyšetření k detekci vrozených vývojových vad plodu. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že ženy chápou screeningové vyšetření v těhotenství jako povinnou součást péče o těhotné. Neinvazivní vyšetření vnímají ženy jako bezpečná a přínosná jak pro plod, tak pro ženu samu. Invazivní vyšetření přijímá většina žen jako přínosná i přes veškerá rizika. V průběhu rozhovorů jsme se ale rovněž setkali se ženou, která nechtěla podstupovat jakákoliv rizika, a proto invazivní vyšetření odmítla. I přes právo každé ženy vyšetření odmítnout poukazovala tato respondentka na následné nevhodné chování většiny lékařů i porodních asistentek vůči její osobě. Výsledky dále demonstrují skutečnost, že ženy, jimž bylo doporučeno invazivní vyšetření, prožívaly strach o dítě a budoucnost těhotenství. Jako zřejmá se dle respondentek prokázala nedostatečná informovanost v prenatální poradně.
|
|
|
Vliv postodiplostomózy na plůdek kaprovitých ryb
Ondračková, Markéta ; Dyková, Iva ; Gelnar, M. ; Jurajda, Pavel
Na lokalitě Čapí Hnízdo bylo během odlovů v letech 1998, 1999 a 2001 zaznamenáno 16 druhů juvenilních kaprovitých ryb. Metacerkariemi motolice Posthodiplostomum cuticola bylo napadeno 12 druhů. Plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký, hořavka duhová a karas stříbřitý byly postodiplostomózou postiženy ve všech sledovaných letech. U šesti druhů juvenilních ryb byl sledován patogenní vliv metacerkarií. Společným znakem poškození tkání hostitele byl úbytek svaloviny, na němž se podílela atrofie, nekróza a zánětlivá reakce hostitele. S vývojem a růstem cyst metacerkarií souvisel vznik granulační tkáně, vyzrávání v pojivovou tkáň a vytvoření vazivového obalu. Stěna cysty byla bohatě prostoupena pigmentem, pigmentace se účastnily melanofory a iridofory. Z vyšetřeného materiálu lze soudit, že i při masivních invazích může plůdek ryb přežívat dost dlouho na to, aby se metacerkárie dostatečně vyvinuly a životní cyklus P. cuticola nebyl přerušen. Perspektivy dalšího vývoje plůdku ryb ale nejsou příliš nadějné.
|
host ::
RSS.