|
|
Zvýšení dojezdu vozidla s alternativním pohonem
Dryml, Tomáš ; Ranuša, Matúš (oponent) ; Navrátil, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zvýšením dojezdu vozidla s alternativním pohonem, jímž je stlačený vzduch. Nejprve je provedena analýza pneumatického okruhu, ze které následně vyplývají oblasti k úpravě. Pro zdokonalení je zvoleno nalezení vhodného pracovního tlaku a správného plnění, které je spočítáno na základě plnění konstantním tlakem a následné adiabatické expanze plynu. Z teoretického výpočtu jsou určeny dojezdy na jeden zdvih válce při různých tlacích a vybrané tlaky jsou následně experimentálně ověřeny. Z výsledků vyplývá, že nejvhodnějším nastavením byl dojezd zvýšen z 331 metrů při původním nastavení, na 616 metrů s novým nastavením.
|
|
|
Optimalizace geometrie kapsy hydrostatického ložiska s využitím CFD simulace
Dryml, Tomáš ; Vimmr, Jan (oponent) ; Michalec, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací geometrie kapes hydrostatického ložiska s využitím CFD simulace a experimentálního měření. Kombinací experimentálního a numerického přístupu je zkoumán vliv variace tvaru a hloubky buněk hydrostatického ložiska na jednotlivé provozní parametry. Vliv variací geometrie je stanoven na základě numerické simulace, jež byla validována experimentálně získanými daty. Z výsledků vyplývá, že ideální hloubka buňky by měla odpovídat 20–50násobku výšky mazací vrstvy Simulace také ukazují, že variace hloubky má výrazný vliv na provozní parametry. Naopak variace tvaru buňky nijak významně neovlivňuje provozní parametry ložiska. Návrh optimální geometrie hydrostatického uložení je důležitý především proto, že může přinést značné finanční a energetické úspory spojené s provozem (především velkorozměrných) hydrostatických ložisek.
|
|
|
Zvýšení dojezdu vozidla s alternativním pohonem
Dryml, Tomáš ; Ranuša, Matúš (oponent) ; Navrátil, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zvýšením dojezdu vozidla s alternativním pohonem, jímž je stlačený vzduch. Nejprve je provedena analýza pneumatického okruhu, ze které následně vyplývají oblasti k úpravě. Pro zdokonalení je zvoleno nalezení vhodného pracovního tlaku a správného plnění, které je spočítáno na základě plnění konstantním tlakem a následné adiabatické expanze plynu. Z teoretického výpočtu jsou určeny dojezdy na jeden zdvih válce při různých tlacích a vybrané tlaky jsou následně experimentálně ověřeny. Z výsledků vyplývá, že nejvhodnějším nastavením byl dojezd zvýšen z 331 metrů při původním nastavení, na 616 metrů s novým nastavením.
|
host ::
RSS.