Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kritická reflexe české divadelní kultury 1945-1948. Kontinuita a diskontinuita.
Drexler, Otto ; Ježková, Petra (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá žurnalistickým působením divadelního kritika Josefa Trägera v období tzv. třetí republiky (1945-1948). Na základě obsahové analýzy, kterou pojímá jako případovou studii, interpretuje proces utváření kritikových postojů k poválečnému divadlu a představuje reprezentaci dominantního diskursu v divadelní kultuře. Divadelní kritiku chápe nejen jako analýzu uměleckého artefaktu, v širším významu ji pojímá jako komunikační kanál ideologického působení, přispívající k udržení nebo změně existujícího společenského řádu. Představuje myšlenky avantgardních tvůrců a teoretiků, v jejichž veřejném působení identifikuje stěžejní inspirační zdroj revoluční proměny českého divadla v roce 1945. Sleduje vliv komunistické strany v daném období, cílené intervence do českého mediálního a divadelního systému a manipulativní praktiky vedoucí k posílení její moci v poválečném státě. Cílem této práce bylo zachytit projevy vznikajícího sociálně politického dispozitivu v divadelní žurnalistice, analyzovat podobu recepce poválečné hegemonické formace divadelním kritikem a strukturovat výsledky analýzy do širšího politicko-mediálního kontextu třetí republiky. Pro obsahovou analýzu byla aplikována byla metoda zakotvené teorie A. Strausse a J. Corbinové.
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.