|
|
Studium změn v barvě masa jatečných zvířat v závislosti na vlivu zvolených faktorů
Dračková, Eliška
Cílem disertační práce bylo stanovit barvu masa zvolených druhů hospodářských zvířat (skot, jehňata, prasata, kuřata a bažanti) a změny v barvě masa z pohledu některých působících vlivů biologického charakteru (plemeno, věk v době porážky, porážková hmotnost, pohlaví, obsah vnitrosvalového tuku, výživa apod.). Parametry barevného spektra (L*, a*, b*, C* a h) v systému CIELab byly zjištěny pomocí spektrofotometru Konica Minolta CM 2600d u všech analyzovaných vzorků masa. U vybraných vzorků byla barva masa stanovena remisí za použití fotokolorimetru Spekol 11 s remisním nástavcem a obsahem barevných pigmentů modifikovanou metodou podle Hornseye. U vepřového masa byly parametry barvy masa ovlivňovány zvolenými biologickými faktory v nejmenším rozsahu. Při měření barvy vepřového masa v závislosti na pohlavní kategorii a otcovské linii nebyly stanoveny významné rozdíly (p > 0,05) u žádného sledovaného parametru. Skupina s nejvyšším obsahem tuku (5,04 až 9,50 %) vykazovala signifikantně (p < 0,05) nejsvětlejší maso (L* 62,53). U jednotlivých věkových kategorií skotu působí zvolené faktory na změny v barvě intenzivněji. Měřením parametru světlosti L* u býků, jalovic a volů bylo zjištěno nejsvětlejší maso kříženců s masným plemenem Charolais (L* = 36,22; 37,91 a 37,19). Při hodnocení masa krav byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01) světlosti masa (L*) mezi skupinou krav s podílem masného plemene (L* 36,89) a skupinou krav mléčného typu (L* 31,94), respektive skupinou krav kombinovaného typu (L* 33,57). Mezi sledovanými genotypy Českého strakatého plemene byl v obsahu svalových pigmentů mezi skupinami býků s podílem C 50 -- 74 % (3,94 mg.g-1) a C 100 % (3,57 mg.g-1) prokázán vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,01). Mezi plemennou příslušností jehňat nebyla u parametrů barvy průkaznost rozdílů mezi skupinami prokázána (p > 0,05). Zastoupení lihovarských výpalků (DDGS) ve výživě brojlerů mělo signifikantní vliv na barvu masa (p < 0,05). Nejsvětlejší prsní svalovina (L* = 55,58) byla stanovena u skupiny kuřat s přídavkem 10 % DDGS v krmné dávce. Barva kuřecího masa nebyla ovlivněna pouze přídavkem DDGS, ale i extrudovanou sójou (EPS). Prsní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u skupiny EPS (L* 52,58) ve srovnání se skupinou s přídavkem DDGS (L* 55,74). V prsní svalovině bažantů nebyly prokázány průkazné diference (p > 0,05) mezi sledovanými parametry barvy masa mezi kohouty a slepicemi. Stehenní svalovina vykazovala vysoce signifikantní diference (p < 0,01) mezi pohlavím u parametru světlosti (L*), podílu červeného spektra (a*) a odstínového úhlu (h). V závislosti na typu chovu (příroda a voliéra) byly v prsní svalovině u parametrů a*, b*, C* a h zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01). Stehenní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u bažantů z volné přírody než u bažantů z voliéry.
|
|
|
Studium změn v barvě masa jatečných zvířat v závislosti na vlivu zvolených faktorů
Dračková, Eliška
Cílem disertační práce bylo stanovit barvu masa zvolených druhů hospodářských zvířat (skot, jehňata, prasata, kuřata a bažanti) a změny v barvě masa z pohledu některých působících vlivů biologického charakteru (plemeno, věk v době porážky, porážková hmotnost, pohlaví, obsah vnitrosvalového tuku, výživa apod.). Parametry barevného spektra (L*, a*, b*, C* a h) v systému CIELab byly zjištěny pomocí spektrofotometru Konica Minolta CM 2600d u všech analyzovaných vzorků masa. U vybraných vzorků byla barva masa stanovena remisí za použití fotokolorimetru Spekol 11 s remisním nástavcem a obsahem barevných pigmentů modifikovanou metodou podle Hornseye. U vepřového masa byly parametry barvy masa ovlivňovány zvolenými biologickými faktory v nejmenším rozsahu. Při měření barvy vepřového masa v závislosti na pohlavní kategorii a otcovské linii nebyly stanoveny významné rozdíly (p > 0,05) u žádného sledovaného parametru. Skupina s nejvyšším obsahem tuku (5,04 až 9,50 %) vykazovala signifikantně (p < 0,05) nejsvětlejší maso (L* 62,53). U jednotlivých věkových kategorií skotu působí zvolené faktory na změny v barvě intenzivněji. Měřením parametru světlosti L* u býků, jalovic a volů bylo zjištěno nejsvětlejší maso kříženců s masným plemenem Charolais (L* = 36,22; 37,91 a 37,19). Při hodnocení masa krav byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01) světlosti masa (L*) mezi skupinou krav s podílem masného plemene (L* 36,89) a skupinou krav mléčného typu (L* 31,94), respektive skupinou krav kombinovaného typu (L* 33,57). Mezi sledovanými genotypy Českého strakatého plemene byl v obsahu svalových pigmentů mezi skupinami býků s podílem C 50 -- 74 % (3,94 mg.g-1) a C 100 % (3,57 mg.g-1) prokázán vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,01). Mezi plemennou příslušností jehňat nebyla u parametrů barvy průkaznost rozdílů mezi skupinami prokázána (p > 0,05). Zastoupení lihovarských výpalků (DDGS) ve výživě brojlerů mělo signifikantní vliv na barvu masa (p < 0,05). Nejsvětlejší prsní svalovina (L* = 55,58) byla stanovena u skupiny kuřat s přídavkem 10 % DDGS v krmné dávce. Barva kuřecího masa nebyla ovlivněna pouze přídavkem DDGS, ale i extrudovanou sójou (EPS). Prsní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u skupiny EPS (L* 52,58) ve srovnání se skupinou s přídavkem DDGS (L* 55,74). V prsní svalovině bažantů nebyly prokázány průkazné diference (p > 0,05) mezi sledovanými parametry barvy masa mezi kohouty a slepicemi. Stehenní svalovina vykazovala vysoce signifikantní diference (p < 0,01) mezi pohlavím u parametru světlosti (L*), podílu červeného spektra (a*) a odstínového úhlu (h). V závislosti na typu chovu (příroda a voliéra) byly v prsní svalovině u parametrů a*, b*, C* a h zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01). Stehenní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u bažantů z volné přírody než u bažantů z voliéry.
|
host ::
RSS.