|
|
LABORARTORY BRNO
Šiška, Jaroslav ; Drápal, Jaroslav (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Predmetom návrhu je galéria architektúry, poňatá však vo vyššom zmysle slova ako chrám architektúry. Tomuto silnému motívu sa výrazne podraďuje urbanizmus, ale aj dispozičné a prevádzkové riešenie. Akcent vychádzajúci z urbanistického riešenia upozorňuje na nadradenosť vzťahov. Koncept prevažne umelého osvetlenia priestorov galérie podtrhuje filozofiu návrhu a stálosť osvetľovanej expozície. Dôraz je kladený na vystavované umelecké dielo a ľudskú koncentráciu naň bez akýchkoľvek rušivých faktorov.
|
|
|
Bionika v architektuře (strom jako inspirační zdroj)
Šáchová, Irena ; Petelen, Ivan (oponent) ; Petříčková, Monika (oponent) ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce pojednává o přírodních předobrazech, které lze uplatnit v architektuře. První část se zabývá obecnou bionikou v architektuře. Jsou zde uvedeny všechny dostupné poznatky spadající do tohoto oboru. Druhá část práce je zaměřena na přírodní předobraz – strom. Strom je analyzován z různých pohledů. Nalezené vhodné principy jsou převedeny do oboru architektury. Na základě výtvarných prací dětí je zmapován měnící se postoj ke stromu jako obydlí v průběhu dospívání. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro studium bioniky jak pro studenty architektury a architekty, tak pro širokou veřejnost. Práce má upozornit na to, že příroda je naším velkým vzorem pro jakoukoli naši činnost.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Štukheil, Petr ; Drápal, Jaroslav (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Navrhovaná galerie se nachází na exponovaném nároží ulic Milady Horákové a Koliště v Brně. Celý koncept vychází ze dvou kontrastních elementů charakterizující dané místo – „napětí“ a na první pohled ne příliš zřejmý „klid“. Prvním z nich je automobilová doprava. Jedná se o rušné místo plné aut, dynamiky, neklidu a napětí odvíjející se od přilehlé křižovatky. Jestliže tuto dynamickou vrstvu v určité výšce přehlédneme, naskytne se nám pohled na krásnou siluetu města, která je naopak statická a neměnná. Galerie je tvořena dvěma jednoduchými hmotami. Dvoupodlažní hmota ze světlého pohledového betonu uzavírající vnitroblok představuje zázemí galerie (klid). Vykonzolovaný „tubus” 3.-5. NP zahrnuje hlavní výstavní prostory (napětí). Navazuje na zástavbu ulice Milady Horákové a při pohybu člověka směrem od historického centra tvoří její počátek. Zároveň opticky uzavírá třídu Kapitána Jaroše, která dnes nemá žádné kompoziční ukončení. Dominantním prostorem hmoty zázemí je dlouhé, úzké a převýšené vstupní foyer s přímým schodištěm do hlavního výstavního prostoru. Výstavní prostory jsou navrženy variabilně, aby se daly přizpůsobit jednotlivým typům expozic. Nabízí se venkovní prostory před galerií, na střešní terase, foyer s dominantním schodištěm, prostory bez denního světla a hlavní výstavní prostor se světlou výškou 14 m. Uzavřené prostory bez denního osvětlení jsou vhodné především pro multimediální expozice. Hlavní výstavní sál s horním denním osvětlením je určen zejména pro velké modely či prostorově náročné exponáty. Výrazným prvkem tohoto prostoru je velké “oko” poskytující výhled na siluetu historického centra Brna. Rušná křižovatka je přitom přehlížena.
|
|
|
Paralela mezi konceptem díla v architektuře a hudbě
Lukačovič, Markéta ; Petelen, Ivan (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Koleček, Ivan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na porovnání konceptu tvorby v hudbě a architektuře, hledání jejich souvislostí a možného prolínání obou umění. Hlavním těžištěm práce je hledání paralely mezi kompozicemi hudby a architektury, tedy mezi jejími vlastnostmi, kompozičními prostředky a postupy. Metodami zpracování tématu byli analýzy hudebních a architektonických materiálů, jak knih, časopisů, internetových článků, tak zvukových nahrávek a realizací staveb, materiálů tykajících se akustiky, psychologie vnímání a estetiky, čerpání z vlastních zkušeností a poznatků z oblasti hudby a architektury a kompoziční experiment. Výsledkem dizertační práce jsou teoretické závěry objasňující dané téma a praktický experiment v podobě analýzy hudební skladby a převedení jejích kompozičních postupů do architektonického projektu.
|
|
|
Vybrané aspekty světla v sakrální architektuře
Šťasta, Jiří ; Kopeček,, Pavel (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Rozdílné přístupy se světlem jsou odrazem dané doby a jejích kulturně sociálních aspektů. Stavební materiály se vyvíjejí, zlepšují se jejich vlastnosti, ale světlo je věčným účastníkem architektury, podmínka sine qua non. Světlo je základním prvkem, se kterým se nevyhnutelně každý stavitel, architekt nebo umělec musí potýkat a jej využít. Díky tomu, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, můžeme práci se světlem pozorovat a analyzovat její užití v průběhu dějin sakrální architektury. Práce architekta se nachází na průsečíku teoretických a technických oborů. Je zapotřebí, aby tvůrce, architekt, umělec znal jak teoretické aspekty práce se světlem, tak také reálné číselné hodnoty množství připouštěného světla. Je užitečné znát důvody, proč a jak v minulosti se světlem autoři sakrálních staveb pracovali. Podobně důležité je také vědět, kolik světla bylo v dějinách do liturgického prostoru „připouštěno.“ Kolik světla do interiéru kostela okenními otvory a vitrážemi připouštěli dříve a nakolik tak činíme dnes? Je možné pozorovat tendence ve vývoji práce s přirozeným světlem? Tyto otázky jsou zvláště zajímavé nejen z pohledu teorie architektury a památkové péče, ale jsou také podstatné pro architektonickou praxi, tj. např. při utváření nových liturgických prostor nebo při návrhu umělého osvětlení v historickém kontextu. Práce se v první části zabývá teoretickými aspekty světla z pohledu teologie, liturgiky, psychologie a ergonomie. V druhé části práce je provedeno měření intenzity denní osvětlenosti a je popsána zvolená metodika. Závěrem jsou shrnuty výsledky práce naměřených hodnot, jak v jednotlivých stavbách, které zastupují rozdílné historické období, tak také jsou výsledky porovnány s ohledem na celkový souhrn staveb, včetně kategorizace dle skupin intenzity osvětlení. Záměrem práce bylo zhodnotit konkrétní světelné podmínky jednotnou metodikou a výsledky zasadit do širšího vědeckého kontextu, který se bezprostředně dotýká architektonické praxe při vytváření liturgických prostor.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Šiška, Jaroslav ; Drápal, Jaroslav (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Predmetom návrhu je galéria architektúry, poňatá však vo vyššom zmysle slova ako chrám architektúry. Tomuto silnému motívu sa výrazne podraďuje urbanizmus, ale aj dispozičné a prevádzkové riešenie. Akcent vychádzajúci z urbanistického riešenia upozorňuje na nadradenosť vzťahov. Koncept prevažne umelého osvetlenia priestorov galérie podtrhuje filozofiu návrhu a stálosť osvetľovanej expozície. Dôraz je kladený na vystavované umelecké dielo a ľudskú koncentráciu naň bez akýchkoľvek rušivých faktorov.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Štukheil, Petr ; Drápal, Jaroslav (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Navrhovaná galerie se nachází na exponovaném nároží ulic Milady Horákové a Koliště v Brně. Celý koncept vychází ze dvou kontrastních elementů charakterizující dané místo – „napětí“ a na první pohled ne příliš zřejmý „klid“. Prvním z nich je automobilová doprava. Jedná se o rušné místo plné aut, dynamiky, neklidu a napětí odvíjející se od přilehlé křižovatky. Jestliže tuto dynamickou vrstvu v určité výšce přehlédneme, naskytne se nám pohled na krásnou siluetu města, která je naopak statická a neměnná. Galerie je tvořena dvěma jednoduchými hmotami. Dvoupodlažní hmota ze světlého pohledového betonu uzavírající vnitroblok představuje zázemí galerie (klid). Vykonzolovaný „tubus” 3.-5. NP zahrnuje hlavní výstavní prostory (napětí). Navazuje na zástavbu ulice Milady Horákové a při pohybu člověka směrem od historického centra tvoří její počátek. Zároveň opticky uzavírá třídu Kapitána Jaroše, která dnes nemá žádné kompoziční ukončení. Dominantním prostorem hmoty zázemí je dlouhé, úzké a převýšené vstupní foyer s přímým schodištěm do hlavního výstavního prostoru. Výstavní prostory jsou navrženy variabilně, aby se daly přizpůsobit jednotlivým typům expozic. Nabízí se venkovní prostory před galerií, na střešní terase, foyer s dominantním schodištěm, prostory bez denního světla a hlavní výstavní prostor se světlou výškou 14 m. Uzavřené prostory bez denního osvětlení jsou vhodné především pro multimediální expozice. Hlavní výstavní sál s horním denním osvětlením je určen zejména pro velké modely či prostorově náročné exponáty. Výrazným prvkem tohoto prostoru je velké “oko” poskytující výhled na siluetu historického centra Brna. Rušná křižovatka je přitom přehlížena.
|
|
|
Bionika v architektuře (strom jako inspirační zdroj)
Šáchová, Irena ; Petelen, Ivan (oponent) ; Petříčková, Monika (oponent) ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce pojednává o přírodních předobrazech, které lze uplatnit v architektuře. První část se zabývá obecnou bionikou v architektuře. Jsou zde uvedeny všechny dostupné poznatky spadající do tohoto oboru. Druhá část práce je zaměřena na přírodní předobraz – strom. Strom je analyzován z různých pohledů. Nalezené vhodné principy jsou převedeny do oboru architektury. Na základě výtvarných prací dětí je zmapován měnící se postoj ke stromu jako obydlí v průběhu dospívání. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro studium bioniky jak pro studenty architektury a architekty, tak pro širokou veřejnost. Práce má upozornit na to, že příroda je naším velkým vzorem pro jakoukoli naši činnost.
|
|
|
Paralela mezi konceptem díla v architektuře a hudbě
Lukačovič, Markéta ; Petelen, Ivan (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Koleček, Ivan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na porovnání konceptu tvorby v hudbě a architektuře, hledání jejich souvislostí a možného prolínání obou umění. Hlavním těžištěm práce je hledání paralely mezi kompozicemi hudby a architektury, tedy mezi jejími vlastnostmi, kompozičními prostředky a postupy. Metodami zpracování tématu byli analýzy hudebních a architektonických materiálů, jak knih, časopisů, internetových článků, tak zvukových nahrávek a realizací staveb, materiálů tykajících se akustiky, psychologie vnímání a estetiky, čerpání z vlastních zkušeností a poznatků z oblasti hudby a architektury a kompoziční experiment. Výsledkem dizertační práce jsou teoretické závěry objasňující dané téma a praktický experiment v podobě analýzy hudební skladby a převedení jejích kompozičních postupů do architektonického projektu.
|
host ::
RSS.