|
|
Ruská klavírní škola - Lev Naumov
Doležel, Ladislav ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Malý, František (oponent)
Abstrakt
V této práci jsem se pokusil popsat historii vzniku ruské klavírní školy a zaměřit se na jednu z klíčových osobností tohoto směru, profesora Lva Naumova.
V úvodu se zmiňuji o svých motivacích k tvorbě této práce.
První kapitola směřuje k vymezení pojmu ruská klavírní škola a konfrontuje názory na její existenci.
Druhá kapitola shrnuje v šesti podkapitolách počáteční období vývoje ruské klavírní školy v 19.století, které reprezentují osobnosti John Field, Anton a Nikolaj Rubinsteinové a Teodor Lešetický.
Třetí kapitola popisuje hlavní osobnosti ruské klavírní školy ve 20.století. Ve dvou podkapitolách jsem se zaměřil na Alexandra Goldenweisera a Samuela Feinberga.
Čtvrtá kapitola pojednává o životě a přínosu jednoho z nejvýznamnějších pedagogů ruské klavírní školy Genricha Nejgauze.
Pátá kapitola je věnována nejslavnějším pianistům z Nejgauzovy třídy - Svjatoslavu Richterovi a Emilu Gilelsovi. Třetí oddíl krátce pojednává o osobnosti Nejgauzova syna a asistenta Stanislava Nejgauze.
Šestá kapitola podrobně rozebírá život a pedagogickou činnost Nejgauzova posledního asistenta, profesora Lva Naumova. Kapitola je rozdělena do osmi podkapitol, z nichž poslední je zaměřena na Naumova asistenta, pianistu Konstantina Ščerbakova.
Sedmá kapitola rozšiřuje pohled na systém hudebního školství ustanovený v Rusku po revoluci v roce 1917.
V závěru píši o vlivu ruské klavírní školy na světovou klavírní pedagogiku.
|
|
|
Bohuslav Martinů: Klavírní dílo
Doležel, Ladislav ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent) ; Krajný, Boris (oponent)
V této práci jsem se pokusil popsat klavírní dílo Bohuslava Martinů, se zaměřením na jednu z vrcholných skladeb jeho odkazu - Fantazii a Toccatu.
V úvodu se zmiňuji o své motivaci k psaní této práce.
První kapitola pojednává stručně o životě a díle Bohuslava Martinů.
Druhá kapitola je zaměřena na vývoj klavírní tvorby v průběhu celého života Martinů. Snažil jsem se zde poukázat na šíři a různorodost jeho tvorby pro klavír.
Třetí kapitola uvádí klavírní skladby v přehledném soupisu, řazené podle roku vzniku a čísla Halbreichova katalogu. Nejprve je zde stručný úvod, a poté soupis skladeb rozdělený na skladby z mládí a skladby zralé, tj. skladby vzniklé od počátku pařížského období.
Čtvrtou kapitolu tvoří soupis děl koncertantních.
Pátá kapitola uvádí přehled skladeb pro dva klavíry.
Šestá kapitola rozšiřuje přehled tvorby pro klávesové nástroje o skladby pro cemballo a pro varhany.
V následující sedmé kapitole se zabývám stěžejními díly a rozebírám okolnosti vztahující se k jejich vzniku.
Osmá kapitola je zaměřena na konkrétní skladbu - Fantazii a Toccatu. Uvádím zde okolnosti jejího vzniku, poznámku o dedikantovi skladby - Rudolfu Firkušném, a rozbor skladby.
Devátá kapitola je dopněním k osmé a poukazuje na kompozice, které doprovázely vznik Fantazie a Toccaty.
V závěru píši o významu díla Bohuslava Martinů a důležitosti porozumění jeho tvorbě.
|
host ::
RSS.