|
|
Blesk - historie a vývoj nejčtenějšího deníku v České republice
Dernerová, Žaneta ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj nejúspěšnějšího českého bulvárního deníku Blesk. Jsou zde srovnávány rozdíly českého bulváru s bulvárem zahraničním. Rovněž je popsána historie československého a českého bulvárního tisku, od první republiky po současnost. V práci jsou také zmíněny další české bulvární listy, z nichž většině se nepodařilo Blesku konkurovat. V současnosti zde kromě Blesku zůstává jediný bulvární deník, a to Aha!, které je však vlastněno stejnou vydavatelskou skupinou. V této práci jsou také zmíněny hlavní osobnosti, které dotvářely charakter Blesku, zejména z řad šéfredaktorů, ale nechybějí ani postavy, které se s redakcí a vydavatelem Blesku dostaly do konfliktu, protože se cítily být poškozeny tím, co o nich deník uvedl na svých stránkách. S pomocí kvalitativních analýz je zde sledován vývoj grafické podoby titulních stran a jejich symbolického sdělení. Kvantitativní analýzou je rovněž sledováno, jak se měnil výběr témat na titulních stranách pod vedením různých šéfredaktorů.
|
|
|
Srovnání mediálního obrazu smrti Karla Svobody v Mladé frondě DNES a Blesku
Dernerová, Žaneta ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce se zaměřuje na mediální obraz smrti Karla Svobody, jak byl vytvářen prostřednictvím médií. Klade si za cíl porovnat referování o této události mezi tzv. seriózními novinami a bulvárními a zjistit, zda informování odpovídalo jejich vlastnímu profilu. Pro analyzování bylo vybráno periodikum Mladá fronta DNES, jako zástupce tzv. prestižních novin, a bulvární deník Blesk. Sebevražda hudebního skladatele plnila stránky těchto médií ještě týdny po Svobodově úmrtí. Proto budou nejdetailnějšímu zmapování podrobeny především tři měsíce bezprostředně po události. Karel Svoboda spáchal sebevraždu v lednu 2007, do výzkumu proto bude zahrnuto i období do konce roku. Díky velké medializaci, popularitě Svobody a kauze s ukradenými fotografiemi z místa činu se deníky k tomuto tématu vracejí dodnes. Práce tak neopomene ani dobu od začátku roku 2008 až do současnosti, přesněji do 31. března 2014, ačkoliv již není stěžejní. Tato část výzkumu bude provedena pouze povrchně. K analýzám jsou vybrány pouze tištěné verze deníků, nikoli internetové. Kvantitativní metoda zkoumá četnost zpráv a množství zmínek o smrti Karla Svobody, kvalitativní upírá pozornost zejména na užití jazykových prostředků, jednotlivých výrazů a vzájemné odlišnosti periodik, dále na relevanci, způsob referování a míru emocionalizace. Powered by...
|
host ::
RSS.