|
|
Molekulárně genetické profilování nádorů urogenitálního traktu
Martínek, Petr ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent)
Dizertační práce je komentovaným souborem jedenácti článků publikovaných v impaktovaných časopisech vztahujících se k tématu molekulárně genetického profilování nádorů urogenitálního traktu. V úvodu je rozebírána historie vzniku a vývoje klasifikačních jednotek a stručný přehled aktuálních molekulárně genetických profilů vybraných typů nádorů ledvin. Jsou popsány hlavní signální dráhy využívané v cílené léčbě renálních karcinomů a princip účinku korespondujících preparátů. Dále jsou zmíněny směry, kterými se ubírá dnešní výzkum nových biomarkerů, a úvod je zakončen stručným přehledem molekulárně-genetických metod používaných v klasifikaci renálních karcinomů. Ve výsledcích jsou shrnuty hlavní morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické nálezy studovaných skupin renálních karcinomů. Výsledky jsou porovnány se stávajícími charakteristikami známých nádorových jednotek a z případných nalezených nesrovnalostí jsou vyvozeny závěry o možných nových entitách nebo příbuznosti zkoumaných nádorů. V závěru jsou zhodnoceny vhodnost a omezení použitých molekulárně- genetických metod v kontextu úskalí, která sebou přináší zkoumaný materiál a záměry popisovaných studií.
|
|
|
Klinickopatologické a molekulárně genetické vlastnosti nádorů urogenitálního traktu
Branžovský, Jindřich ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Nádory urogenitálního traktu jsou velice různorodou skupinou lézí. V průběhu posledních 30ti let bylo vytvořeno několikero klasifikačních kritérií, které však nemohou plně pokrýt spektrum zejména ledvinných neoplázií, neboť se stále objevují nové, doposud neprozkoumané jednotky. Nejaktivnější institucí zabývající se nádory urogenitálního traktu je International Society of Urological Pathology (ISUP). Podobným způsobem, jakým je komplikovaná jejich diagnostika, je komplikovaná také léčba. V různém zastoupení jsou nejvíce užívány chirurgické operace, chemoterapeutika a radiační léčba. V současnosti je také velmi populární možností biologická cílená terapie. Z nádorové genetiky byl doposud odhalen pouze zlomek, takže zbývá ještě mnoho práce k vykonání. Takovýmto výzkumem, stejně jako důkladnou kategorizací, je však možné se zabývat pouze na místech, která dokáží nashromáždit dostatečně velký soubor tumorů a pseudotumorů týkajících se dané problematiky, včetně lézí raritních, doposud nedostatečně popsaných či zcela neznámých. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Klinickopatologické a molekulárně genetické vlastnosti nádorů urogenitálního traktu
Branžovský, Jindřich ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Mandys, Václav (oponent)
Nádory urogenitálního traktu jsou velice různorodou skupinou lézí. V průběhu posledních 30ti let bylo vytvořeno několikero klasifikačních kritérií, které však nemohou plně pokrýt spektrum zejména ledvinných neoplázií, neboť se stále objevují nové, doposud neprozkoumané jednotky. Nejaktivnější institucí zabývající se nádory urogenitálního traktu je International Society of Urological Pathology (ISUP). Podobným způsobem, jakým je komplikovaná jejich diagnostika, je komplikovaná také léčba. V různém zastoupení jsou nejvíce užívány chirurgické operace, chemoterapeutika a radiační léčba. V současnosti je také velmi populární možností biologická cílená terapie. Z nádorové genetiky byl doposud odhalen pouze zlomek, takže zbývá ještě mnoho práce k vykonání. Takovýmto výzkumem, stejně jako důkladnou kategorizací, je však možné se zabývat pouze na místech, která dokáží nashromáždit dostatečně velký soubor tumorů a pseudotumorů týkajících se dané problematiky, včetně lézí raritních, doposud nedostatečně popsaných či zcela neznámých. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Molekulárně genetické profilování nádorů urogenitálního traktu
Martínek, Petr ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Šíma, Radek (oponent) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent)
Dizertační práce je komentovaným souborem jedenácti článků publikovaných v impaktovaných časopisech vztahujících se k tématu molekulárně genetického profilování nádorů urogenitálního traktu. V úvodu je rozebírána historie vzniku a vývoje klasifikačních jednotek a stručný přehled aktuálních molekulárně genetických profilů vybraných typů nádorů ledvin. Jsou popsány hlavní signální dráhy využívané v cílené léčbě renálních karcinomů a princip účinku korespondujících preparátů. Dále jsou zmíněny směry, kterými se ubírá dnešní výzkum nových biomarkerů, a úvod je zakončen stručným přehledem molekulárně-genetických metod používaných v klasifikaci renálních karcinomů. Ve výsledcích jsou shrnuty hlavní morfologické, imunohistochemické a molekulárně-genetické nálezy studovaných skupin renálních karcinomů. Výsledky jsou porovnány se stávajícími charakteristikami známých nádorových jednotek a z případných nalezených nesrovnalostí jsou vyvozeny závěry o možných nových entitách nebo příbuznosti zkoumaných nádorů. V závěru jsou zhodnoceny vhodnost a omezení použitých molekulárně- genetických metod v kontextu úskalí, která sebou přináší zkoumaný materiál a záměry popisovaných studií.
|
|
|
Genetické změny adnexálních nádorů kůže
Grossmann, Petr ; Kazakov, Dmitry (vedoucí práce) ; Daniš, Dušan (oponent) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent) ; Feit, Josef (oponent)
1. Gen CYLD 1.6. Závěr Celkově náš tým objevil dohromady 19 nových germinálních mutací (22% všech známých), přičemž se autor podílel na objevu 7. Zvláště zajímavým nálezem byl objev nové intronové mutace genu CYLD a charakterizace molekulárních procesů vedoucích k inaktivaci tohoto genu. Autor dále potvrdil přítomnost LOH jako nejčastějšího druhého inaktivačního zásahu. Zároveň nalezl skupinu pacientů s fenotypem BSS/MFT, kteří nenesou mutaci genu CYLD, což by mohlo naznačovat i možnou přítomnost jiného mutovaného genu v patogenezi BSS/MFT. V neposlední řadě pak byla provedena genotypově-fenotypová korelační analýza s negativním výsledkem. 2. MMR ("mismatch repair") geny hMLH1, hMSH2, hMSH6 2.8 Závěr V této studii pacienta s fenotypickými projevy MTS syndromu byly analyzovány MMR geny způsobující tento syndrom na potenciální přítomnost kauzální mutace. U pacientů s MTS je drtivá většina mutací nalézána v genech MSH2 a MLH1. Gen MSH6 je alterován velmi vzácně. Dosud byly popsány pouze 3 případy. V této práci byla u 3 pacientů z jedné rodiny nalezena kauzální germinální mutace v genu MSH6, čímž se podařilo významně rozšířit skupinu pacientů se syndromem MTS nesoucí alteraci tohoto genu. 3. Gen PRKAR1A 3.6 Závěr V této práci byl studován pacient s Carneyho komplexem za jehož vznikem, minimálně v 70% případů,...
|
host ::
RSS.