|
|
Sběratelství v českých zemích a jeho významní představitelé v Českých Budějovicích v 19. a 1. polovině 20. století
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zaměřuje na rozšiřování sběratelských aktivit po českých zemích a s tím spojenému zakládání prvních institucí muzejního a galerijního typu. První část je věnována Společnosti vlasteneckých přátel umění a jejím zakladatelům a podporovatelům, na což navazuje další kapitola o sběratelích a mecenáších v Čechách a na Moravě v 19. a počátku 20. století. Druhá polovina diplomové práce se věnuje oblasti jižních Čech, především Českým Budějovicím, ke kterým se váže kapitola věnovaná Jihočeskému muzeu. Autorka se v ní zabývá především vznikem, historií a důležitými osobnostmi, spojenými s jeho chodem. Poté navazují části věnující se dvěma významným rodákům z Českých Budějovic a okolí, průmyslníku Vojtěchu Lannovi, později působícímu v Praze, a podnikateli a politikovi Augustu Zátkovi, který díky svým společenským aktivitám stál u zrodu sběratelských a mecenášských aktivit rodiny Zátků.
|
|
|
Zřícenina hradu Dívčí Kámen
DOŠKÁŘOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je historie a stavební vývoj jihočeského hradu Dívčí Kámen, který se nachází v blízkosti bývalého keltského oppida Třísov a dnes je majetkem městysu Křemže. Práce také mimo jiné obsahuje historii užívání hradu, který nechali vystavět rožmberští bratři Petr, Oldřich, Jan a Jošt ? synové Petra I. z Rožmberka. Hrad byl založen v roce 1349, kdy Karel IV. udělil Rožmberkům právo k jeho výstavbě a ti jeho název poněmčili. Proto se o něm v pramenech můžeme dočíst také jako o Maidštejnu, Majdštejnu nebo Menštejnu. Již v roce 1541 se pak prameny o hradu zmiňují jako o opuštěném. Má práce je rozdělena na tři důležité části ? pravěká historie, středověká historie a současný stav. V těchto kapitolách jsem se zaměřila na archeologické průzkumy v oblasti hradu, jeho založení, podobu stavby, chod a správu a v té poslední popisuji podobu hradu, která se nám dochovala do dnešních dnů. Na hradě se dochovaly jak zdi palácového jádra, složeného ze západního a z východního paláce, tak i hradby horního hradu a jeho hospodářského zázemí. Naproti tomu okrouhlá hláska, původně stojící nad řekou na východním cípu staveniště, je zcela srovnána se zemí. Dále se zachovaly i zbytky několika bran, bašt a úzký vstupní koridor. Stále jsou znatelné trosky opevnění latránu.
|
host ::
RSS.