|
|
Možnosti uplatnění všeobecné sestry v rámci prevence nádorových onemocnění
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Nádorová onemocnění jsou považována za jednu z nejčastějších příčin úmrtí na celém světě. Prevence nádorových onemocnění by měla být součástí života a péče o zdraví u každého člověka. Teoretická část práce se zabývá klasifikací jednotlivých druhů prevence, ve smyslu jejího rozdělení na primární, sekundární, terciální a kvartérní prevenci. Empirická část práce řeší dva cíle: Zjistit, jak je populace České republiky informována o prevenci nádorových onemocnění a zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry poskytují informace o prevenci nádorových onemocnění. V diplomové práci byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní forma výzkumného šetření byla založena na průzkumu mínění vzorku populace České republiky týkajícího se informovanosti o prevenci nádorových onemocnění. V této části šetření byl použit dotazník vlastní konstrukce. Kvalitativní výzkum měl za cíl zjistit, jakým způsobem všeobecné sestry poskytují informace o prevenci nádorových onemocnění. Výsledky ukázaly, že většina sester se snaží poskytovat pacientům ucelené informace ať už samostatně nebo ve spolupráci s lékařem. Dále se prokázalo, že sestry za nejdůležitější formu edukace považují verbální komunikaci s pacientem, v jejímž rámci se snaží poskytovat pacientovi pokud možno komplexní informace. Z výzkumného šetření také vyplývá, že informovanost veřejnosti o nutnosti prevence onkologických onemocnění je poměrně vysoká, nicméně je zde ještě prostor ke zlepšení. Přínos této práce pro praxi je dán jejím výstupem, odborným článkem, který vychází z poznatků získaných výzkumným šeřením, které mohou být přínosem pro sestry, jiný zdravotnický personál a studenty zdravotních škol.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
host ::
RSS.