|
|
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
|
|
|
Obraz Heleny
Chlupáčová, Edita ; Rytíř, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Práce popisuje korpus řeckých poetických textů archaické a klasické doby, kde se vyskytují vedle sebe Helena a její eidólon. Metodologicky se pohybuje v rámci francouzské klasické filologie a strukturalismu. Ukazuje se, že pojem eidólon na několik způsobů otevírá problematiku re-produkce, biologické i poetické, jako znak ve spojení Helenou značí oscilaci mezi znakem řeči a obrazem, což dále vede k otevření otázky času a prostoru. Zvláštnost pojmu eidólon je uváděna do vztahu k současnosti komparací s barthesovsky pojatou fotografií. Práce zkoumá potenci zvolené metodologie ve vztahu k jejímu předmětu, tedy pomocí simulace zkoumá to, jak je dnes možné psát o Řecích, a jak psal o Řecích Roland Barthes, tak dochází k hledání možnosti aplikace pojmů studium, punctum a mathesis singularis. Dílčí tezí je tvrzení, že Barthesova Světlá komora je v dialogu s Platónovým Faidrem.
|
|
|
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
|
|
|
Obraz Heleny
Chlupáčová, Edita ; Rytíř, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent)
Práce popisuje korpus řeckých poetických textů archaické a klasické doby, kde se vyskytují vedle sebe Helena a její eidólon. Metodologicky se pohybuje v rámci francouzské klasické filologie a strukturalismu. Ukazuje se, že pojem eidólon na několik způsobů otevírá problematiku re-produkce, biologické i poetické, jako znak ve spojení Helenou značí oscilaci mezi znakem řeči a obrazem, což dále vede k otevření otázky času a prostoru. Zvláštnost pojmu eidólon je uváděna do vztahu k současnosti komparací s barthesovsky pojatou fotografií. Práce zkoumá potenci zvolené metodologie ve vztahu k jejímu předmětu, tedy pomocí simulace zkoumá to, jak je dnes možné psát o Řecích, a jak psal o Řecích Roland Barthes, tak dochází k hledání možnosti aplikace pojmů studium, punctum a mathesis singularis. Dílčí tezí je tvrzení, že Barthesova Světlá komora je v dialogu s Platónovým Faidrem.
|
host ::
RSS.