|
| |
|
| |
|
|
Ztráty na výnosu kukuřice (Zea mays L.) pěstované na zrno při mechanickém poškození rostlin
Lujc, J. ; Cerkal, R. ; Dvořák, J. ; Vejražka, K. ; Kamler, Jiří
V porostech polních plodin působí nejčastější stresy nedostatek vody, kyslíku a nízké teploty. Z biotických stresů způsobují vážné poškození rostlin patogenní mikroorganismy, ale také mnoho druhů živočichů, včetně evolučně vyspělejších býložravců. Významnou úlohu v dynamickém procesu interakce býložravých živočichů s rostlinami hrají stresové reakce postižené rostliny. Vliv poškození listové plochy rostlin ve třech intenzitách (nepoškozeno, poškozeno z 25 % a 50 %, v roce 2005 i ze 75 %) na výnos kukuřice hybridních odrůd Reseda a Ribera byl sledován v polním pokusu, založeném v letech 2004 a 2005 na lokalitě Žabčice (kukuřičná výrobní oblast, podoblast K2, 184 m. n. m.). Stupňující se intenzita redukce listové plochy rostlin negativně ovlivňovala výši hospodářského výnosu zrna, výnosové diference byly ale statisticky neprůkazné. Mezi variantami nebyly zjištěny průkazné diference v hodnotách HTZ, nedošlo ani k výrazné změně poměru mezi hmotnostmi vřeten palic a zrna.
|
|
|
Zhodnocení ztrát na výnosu a kvalitě vybraných polních plodin po simulovaném poškození listové plochy rostlin
Cerkal, R. ; Dvořák, J. ; Kamler, Jiří ; Vejražka, K. ; Šejnohová, H.
Význam ploch s polními plodinami pro volně žijící spárkatou zvěř se velmi liší v závislosti na mnoha faktorech, přičemž mimo zdroje potravy jsou porosty vyšších rostlin využívány i jako dočasný kryt v době intenzivnějšího rušení v lesích. Polní plodiny jsou zvěří využívány celoročně a na některých lokalitách jí mohou zajišťovat podstatnou část celoroční potravy. Zejména v zimním období a v době dozrávání je potravní nabídka na polích výrazně kvalitnější, jak přirozené potravní zdroje v lesním prostředí. Přesto polní plodiny zpravidla nemají pro existenci původních druhů velkých býložravců zásadní význam a přiměřené stavy zvěře jsou schopné se uživit i v čistě lesním prostředí. V prostředích s dostatkem bylinného a keřového patra zvěř po většinu roku preferuje přirozenou potravu z lesního prostředí a do polí vychází jen v době jejich nejvyšší atraktivity.
|
|
|
Hodnocení škod působených zvěří na polních plodinách
Cerkal, R. ; Dvořák, J. ; Kamler, Jiří ; Vejražka, K.
Principem řešené problematiky je zhodnotit vliv simulovaného poškození listového aparátu u vybraných polních plodin (ječmene jarního, pšenice ozimé, řepy cukrové, slunečnice roční a kukuřice) na hospodářský výnos a jeho kvalitu tak, aby bylo možno ještě před sklizní, příp. bezprostředně po vzniku poškození, stanovit závažnost poškození a případnou výši náhrady škody. Výběr plodin, sledovaných v maloparcelních pokusech i na provozních plochách, je cílený vzhledem k jejich poměrně vysoké atraktivitě pro býložravé živočichy.
|
|
|
Posouzení ztrát na výnosu a kvalitě ječmene jarního při poškození porostu zvěří
Dvořák, J. ; Cerkal, R. ; Kamler, Jiří ; Šejnohová, H.
Vliv poškození rostlin ve třech intenzitách (nepoškozeno, poškozeno z 25% a 50%) na výnos a kvalitu ječmene jarního odrůdy Amulet byl sledován v polním pokusu, založeném v roce 2004 metodou latinského čtverce na lokalitě Žabčice. Z výsledků je zřejmý pokles hospodářského výnosu i výnosu předního zrna při 50% poškození listové plochy rostlin ve fázi počátku sloupkování (o 6,7%, resp. 6,6% oproti nepoškozené kontrole), zjištěn byl ale příznivější poměr zrna ke slámě (0,93). Stres rostlin, navozený poškozením, nevyvolal průkazné změny v obsahu sledovaných chemických látek v zrnu, nezpůsobil ani pokles množství extraktivních látek sladu.
|
host ::
RSS.