|
|
The Understood Author: A hermeneutical exploration of audiences interpretation of the author as productive practices behind a text
Pavlíčková, Tereza ; Carpentier, Nico (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent) ; Hermes, Joke (oponent)
v českém jayzce Tento projekt staví na tradici výzkumu publik, který teoreticky a empiricky ustavil, že tvorba významu textu je výsledkem vyjednávání mezi textem a čtenářem, že publika mají potenciál odolávat tlaku médií a že jejich interpretace mediálních textů jsou ukotveny v daném historickém a kulturním kontextu. Cílem projektu je rozšířit tento záběr a zdůraznit, že je rovněž důležité zkoumat komu publika naslouchají, proč, a jak. Hlavní otázkou projektu tedy je, jak lidé chápou a vnímají autory, se kterými se setkávají při interpretaci textů faktických médií, a jak je toto chápání zpětně určující v interpretaci textů. Práce se hlásí k filozofické hermeneutice jako zastřešujícímu teoretickému i metodologickému rámci, na jehož základě proponuje koncept pochopeného autora. Tvrdí, že, pochopený autor je výsledkem interpretačního aktu, kde se autor, jako čtenářovo předporozumění setkává s autorem vepsaným do textu, který čtenářovu představu autora v daném momentu interpretace aktualizuje. V empirické části bylo provedeno 28 hloubkových osobních rozhovorů s Čechy narozenými mezi lety 1948-1963, s cílem zaznamenat jejich zkušenosti a jejich vztah k médiím a mediálním autorům. Cílem empirické části není zachytit, "co je autor", ale jak se daným autor stává. Z analýzy dat vyplývá, že chápání autora je...
|
|
|
Memories of an Aegean Borderscape: Belonging to Imvros (Gökçeada/Ίμβρος)
Brody, Laura Nicole ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tsimouris, Giorgos (oponent) ; Carpentier, Nico (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na ostrov Imvros v Egejském moři - turecky Gökçeada a řecky Ίμβρος - a využívá rozvíjející se "hraniční krajinu" ke zkoumání sociálně-politických mýtů příslušnosti spojených s procesy vzniku a návratu diaspory. Sledováním rozmanitých úprav hraniční oblasti ("borderscaping practices"), k nimž na ostrově Imvros docházelo od jeho postoupení nově vzniklému tureckému národnímu státu po první světové válce a osvobození jeho řecky mluvících obyvatel od řecko-turecké výměny obyvatelstva v roce 1923, poukazuje na podstatný posun mezi "hegemonickou hraniční krajinou" a "proti-hegemonickou hraniční krajinou", k němuž na ostrově došlo zhruba na počátku 90. let 20. století. Zatímco éra "hegemonické hraniční krajiny" je spojena s mnohostranným dopadem (dopady) tureckého budování národa na nucené vysídlení řecky mluvících obyvatel Imvrosu - a tím i na paralelní vytvoření imvrijské diaspory - především mezi 60. a 80. lety 20. století, éra "proti-hegemonické hraniční krajiny" je naopak spojena s rozvíjejícím se hnutím za návrat diaspory, kterého se od počátku 90. let 20. století účastní někteří členové imvrijské diaspory. Podklady pro tuto práci tvoří také 42 rozhovorů a 33 kreslených map získaných od příslušníků první, druhé a třetí generace imvriotské diaspory, kteří souhlasili s účastí...
|
host ::
RSS.