|
|
Úroveň právní ochrany zdravotnického záchranáře v praxi
CUPER, Tomáš
Členové výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby se stále častěji stávají oběťmi napadení ze strany pacienta, jeho blízkých příbuzných či náhodných kolemjdoucích. Řada z nich nekončí pouze verbální pohrůžkou či urážkou, ale i přímou fyzickou konfrontací, které se podepisují nejen na kvalitě poskytované přednemocniční neodkladné péče, ale i na fyzickém a psychickém stavu členů posádky. Na soudobá rizika hrozících útoků nejsou členové Zdravotnické záchranné služby dostatečně věcně připraveni, vybaveni a především právně ochráněni. Zdravotnická záchranná služba zaujímá specifické postavení vzhledem k pravomocem a povinnostem, tedy komplexně k úrovni právní ochrany v rámci naprosto stejnoměrného postavení, coby základní složky integrovaného záchranného systému. Teoretická část diplomové práce se zabývá současnou úrovní právní ochrany zdravotnického záchranáře v praxi. Prvopočátek práce stručně vymezuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči, která je předmětem každodenní činnosti Zdravotnické záchranné služby. Samotná analýza právních norem započala výčtem kompetencí zdravotnického záchranáře, dále pokračovala rozborem práv a povinností během poskytování přednemocniční neodkladné péče, nabízela ale i pohled na nedávné změny v právní ochraně či nastínění právní nerovnoměrnosti v Integrovaném záchranném systému. Předmětem práce se stalo i definování rizik terénní krizové práce a příčiny agrese vyvolávající útoky. Teoretickou část uzavřela kapitola věnující se následkům samotných útoků, které se podepisují na kvalitě přednemocniční neodkladné péče i na fyzickém a psychické stavu zdravotnických záchranářů. Úvod praktické části je věnován zpracovanému statistickému šetření. Pro ověření výzkumné otázky a splnění cíle diplomové práce bylo provedeno podpůrné statistické šetření za účelem zjištění četnosti počtu napadení zdravotnických záchranářů v jednotlivých krajských Zdravotnických záchranných službách v období od roku 2010 do 2014, tedy od novelizace trestního zákoníku, ve kterém došlo ke změně právní ochrany zdravotnických záchranářů. Cílem práce je posoudit právní ochranu zdravotnického záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče a navrhnout opatření ke zvýšení jeho ochrany. Zvolená výzkumná otázka zjišťuje, jaké prostředky lze použít ke zvýšení ochrany zdravotnického záchranáře. Pro zpracování praktické části práce bylo využito pilotního území Jihočeského kraje ke kvalitativní metodě sběru dat pomocí řízených rozhovorů a následné analýze dat. Sběr dat byl proveden prostřednictvím řízených rozhovorů a výběrový soubor byl tvořen 10-ti napadenými zdravotnickými záchranáři ve všech oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře. K fixaci odpovědí respondentů byla použita metoda audiozáznamu. Následovala transkripce z audiozáznamu do písemné podoby. Sumarizací dat získaných z řízených rozhovorů byla provedena SWOT analýza na základě interního a externího porovnávání prostředí za účelem posouzení právní ochrany v praxi. Z procentuálního zastoupení jednotlivých oblastí zpracované SWOT analýzy byla pro potřeby práce zvolena WO strategie, která je zaměřena na odstranění slabých stránek za využití příležitostí. Z patrných výsledků úrovně právní ochrany, které mimo samotných výsledků dokládá i zhoršující se prognóza zpracovaného statistického šetření v praktické části práce, ze kterého je sledován opětovný nárůst útoků, byly v návaznosti navrženy prostředky směřující ke zvýšení právní ochrany zdravotnického záchranáře, které mají za cíl minimalizovat útoky na výjezdové posádky ZZS.
|
|
|
Invazivní monitorace v intenzivní péči
CUPER, Tomáš
Invazivní monitorace je opakované, trvalé sledování fyziologických funkcí pacienta a činnosti přístrojů sloužících k podpoře těchto funkcí. Je to tedy děj aktivní, opakovaný a kontinuální, kdy je objektem pacient i zdravotnická technika. Lidský faktor je zde nepostradatelný. K důvodům přistoupení zavedení invazivní monitorace v intenzivní péči patří především schopnost podpory fyziologických funkcí pacienta, zároveň slouží k včasnému odhalení vzniklých odchylek od fyziologických hodnot, velice často efektivně napomáhá v rozvahách v pokračujících lékařských intervencích a odhaluje účinnost léčby pacienta. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku invazivní monitorace v intenzivní péči. Počátek práce nabízí vysvětlení, co se invazivní monitorací rozumí, objasňuje a charakterizuje intenzivní medicínu a monitoraci obecně. Jednotlivé typy invazivní monitorace byly rozdělené podle oblastí základních životních funkcí na kardiovaskulární, respirační a centrálně nervový systém. U každého typu invazivní monitorace je vysvětlena jeho samotná podstata, jsou uvedeny obecně indikované a kontraindikované stavy, příprava pomůcek a způsob zavedení monitorace. Teoretickou část uzavírá kapitola o obecné ošetřovatelské péči. Praktická část se zaměřovala na zmapování nejčastěji používaných typů invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje a na zmapování znalostí invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníků. Objem dat byl nasbírán v březnu 2014. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a urgentních příjmech. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů pro nemocnice Jihočeského kraje a 100 kusů Karlovarského kraje. V Jihočeském kraji byly vybrány nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích a Táboře. V Karlovarském kraji byly dotazníky rozdány do nemocnic v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 141 respondentů. Zpětná celková návratnosti z počtu 200 (100%) dotazníků tedy dosáhla 70,5 %. Dotazník obsahoval celkem 28 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační, otázka č. 5 byla uzavřená, otázka č. 6 byla polootevřená a zbylých 22 uzavřených otázek se vztahovalo ke znalostem respondentů v problematice invazivní monitorace v intenzivní péči. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat nejčastěji používané typy invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat znalosti invazivní monitorace pracovníku anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, i tento cíl byl naplněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že pracovníci mají znalosti v oblasti ošetřování, hemodynamických hodnot i správných postupů v péči o kriticky nemocné pacienty na intenzivních odděleních.
|
host ::
RSS.