|
|
Sociální dopady u kontrolovaných uživatelů cannabinoidů
CIGLEROVÁ, Diana
Mimo uživatele, kteří jsou závislí na drogách a někdy potřebují i vyhledat odbornou pomoc, existují i jedinci, kteří dokážou předcházet nepříznivým důsledkům užívání, jsou tedy kontrolovanými uživateli. Tito uživatelé jsou skrytí, neexistují o nich žádné oficiální záznamy. Kontrolovaným uživatelům a jejich sociálním dopadům se věnuje tato diplomová práce. V teoretické části práce je charakterizováno konopí z obecného a botanického hlediska, jsou zde popsány základní druhy (konopí seté, indické a konopí rumištní) a formy (marihuana, hašiš, hašišový olej) konopí. Následuje kapitola, která se zabývá způsobem užívání konopných drog. Další kapitola je věnována stručné historii konopných drog ve světě. Konopí jako lék a zdravotní důsledky konopných drog jsou další témata, kterými se práce zabývá. V práci jsou dále popsány nejčastější sociální okolnosti, které mohou mít vliv na tom, že jedinec začne konopné drogy užívat, a typologie uživatelů konopných drog. Poslední kapitola je věnována teoretickým modelům kontrolovaného užívání a obecně teorii kontrolovaného užívání konopných drog. Cílem práce bylo zjistit, jaký vztah mají kontrolovaní uživatelé cannabinoidních látek k dané droze. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo vyzkoumat, zda se něco změnilo v životě kontrolujících se uživatelů po užívání konopných drog. Pomocí druhé výzkumné otázky bylo úkolem zjistit, kdy je pro kontrolované uživatele konopných drog nevhodné drogu užít. Výzkumný soubor představovalo celkem 12 komunikačních partnerů z Plzně, z toho bylo sedm mužů a pět žen ve věkovém rozmezí od 21 do 35 let. Komunikační partneři byli do výzkumu vybráni pomocí sněhové koule. Pro výzkum byli vybráni pouze jedinci starší 18 let, kteří mají minimálně dva roky zkušenosti s danou látkou,aby nešlo pouze o experimentující uživatele, ale o kontrolující se uživatele. Další podmínkou bylo minimálně deset zkušeností s užitím dané drogy. Zkoumaní jedinci nesměli mít žádné zdravotní poškození v důsledku užívání konopných drog,ani nesměli být nikdy léčeni s drogovou závislostí. Komunikační partneři nemohli být ani odsouzeni v souvislosti s drogami. Výzkum byl realizován od ledna do dubna 2015. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Zdrojem dat byly narativní rozhovory. Při tomto typu rozhovoru je zkoumaný jedinec povzbuzován k volnému vyprávění. Rozhovory byly doslovně přepsány a jsou uvedeny v příloze diplomové práce. Data získaná z rozhovorů byla zpracována pomocí zakotvené teorie. V práci byly využity první dva stupně kódování otevřené kódování a axiální kódování. První kategorie, kterou se výzkum zabýval, byla zaměřena na kariéru užívání komunikačních partnerů, kde bylo zjištěno, že typicky komunikační partneři užili poprvé drogu mezi 14. a 15. rokem života, především z důvodu experimentace, vyzkoušení nových věcí.Další kategorie byla zaměřena na současné užívání látek komunikačními partnery. Tedy na to, jak často obvykle drogu užijí, zda je pro ně obtížné drogu sehnat a jak je pro ně užívání finančně nákladné. Z výzkumu vyplynulo, že v dnešní době je velice snadné sehnat marihuanu, není těžké dostat se k dealerovi, co nabízí tento typ drogy. Obstarat si však hašiš je v České republice náročné. Frekvence užívání i finanční zatížení bylo u jednotlivých komunikačních partnerů individuální. Práce může sloužit jako praktická pomůcka pro uživatele konopných drog, jak se stát kontrolovaným uživatelem těchto látek, nebo jak dosáhnout plné abstinence od drog. Dále může být práce využita k ucelenému pochopení dané problematiky širokou veřejností.
|
|
|
Vize a sny do budoucna u preadolescentů žijících v dětském domově
CIGLEROVÁ, Diana
V teoretické části práce je popsáno období dospívání doplněné charakteristikou preadolescenta. Další kapitola je věnována popisu dospívajících jedinců žijících v ústavní péči. Za touto kapitolou následují typy zařízení pro výkon ústavní výchovy. Rodina je dalším tématem, na které je studie zaměřena. Rovněž se práce zabývá potřebami biologickými a psychologickými, které pokud nejsou dostatečně uspokojovány, dochází k deprivaci, která je zde také popsána. Cílem práce bylo zjistit rozdíly v představách, vizích a snech u dětí v preadolescentním období, tedy ve věku v rozmezí 11- 14 let, které žijí v dětském domově v Plzni DOMINO, oproti dětem, které vyrůstají v běžné rodinné výchově. Výzkumnou otázkou bylo zjistit, jak si děti žijící v dětském domově představují svoji budoucnost. Základním prvkem souboru bylo osm respondentů z dětského domova DOMINO v Plzni, konkrétně čtyři chlapci a čtyři dívky. Výzkum byl realizován v průběhu mé praxe a dobrovolnických docházek do DD DOMINO, které trvaly cca od ledna do března 2013. Druhým základním prvkem bylo rovněž osm respondentů, ale žijících v rodině, opět čtyři dívky a čtyři chlapci. Tyto děti byly do výzkumu vybrány náhodným systematickým způsobem, na principu dobrovolnosti, pro nástin srovnání preadolescentů, kteří žijí v dětském domově oproti časným adolescentům z běžné rodinné výchovy. Výzkum byl prováděn ve stejném časovém horizontu jako u dětí z dětského domova. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Tematické okruhy rozhovorů byly zaměřeny na několik kategorií - na vysněné povolání dítěte, dále potom na největší dětské přání, na zájmy a koníčky dítěte a na co se dítě nejvíce těší. Data získaná z rozhovorů byla zpracována metodou trsů. Z výzkumu vyplývá, že děti z dětských domovů měly celkově nižší cíle, co se profesní kariéry týče. Většina dětí z dětských domovů si chce zvolit pro své další studium odborné učiliště. Někteří jedinci z dětského domova měli sice vizi svého vysněného přání, ale přesto půjdou na jinou školu, respektive si nepůjdou za svým vysněným cílem. Důvodem pro zvolení si snazší cesty byl strach z něčeho nového, z neznáma. Děti chtějí mít své stálé zázemí, a ne měnit jeden ústav za druhým. Valná většina dětí z rodin pak chtěla nejlépe na vysokou školu s tím, že si za svým cílem opravdu chtějí jít. Ze zjištěných přání dětí z dětského domova vyplynulo, že jsou deprivované. Většina z nich si přála mít psa, kočku nebo koně, namísto navrácení se do původní rodiny či zlepšení vztahů v rodině. Několik dětí z rodin by toužilo také po nějakém zvířeti. Koníčky a zájmy dětí se nijak zvlášť u dětí z dětských domovů oproti dětem z rodiny nelišily. V dětském domově chodí každé dítě na nějaký zájmový kroužek, z dotazovaných dětí z rodiny navštěvuje také každé dítě nějakou zájmovou činnost. Tento výzkum může sloužit například k informovanosti vychovatelů z ústavních zařízení, rodičů dětí, ale i široké veřejnosti. Pojednává o tom, jak se odlišují představy a sny dětí v dětských domovech od dětí žijících v běžných rodinách, jakému povolání by se chtěly nejvíce věnovat, jaké jsou jejich zájmy a koníčky, jaké je jejich největší přání a na co se děti těší. Mohou se pak více přiblížit dětskému světu a pochopit jednou tak své děti, či děti, o které se starají.
|
host ::
RSS.