|
|
Rizikový životní styl jako zdravotně sociální problém
CHYTILOVÁ, Monika
Každý člověk si své zdraví ovlivňuje vlastním životním stylem. Životní styl celkově určuje naše zdraví z 80%. Pouze zbývajících 20% je dáno všemi ostatními vlivy, zejména dědičností a zdravotnickou péčí. Tato diplomová práce analyzuje životní styl studentů Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a Ekonomické fakulty se zaměřením na negativní faktory, jako je užívání drog, konzumace alkoholu, kouření, obezita a stres. Zahrnuje vysvětlení základních pojmů, které dávají základ této práci. První část je věnována definicím jako jsou zdraví a nemoc, životní styl, prevence, podpora zdraví, psychologie zdraví a determinanty zdraví, které významně ovlivňují zdraví člověka. Velká část je zaměřena na rizikové faktory jako je například konzumace alkoholu, obezita, stres a další faktory, které z velké části můžeme sami pozitivně ovlivnit. Záleží však na jedinci a na jeho vůli. Cílem této práce je zmapování životního stylu studentů Zdravotně sociální fakulty a Ekonomické fakulty a následné porovnání výsledků. Výzkumná část práce, realizovaná formou dotazníku, se věnuje stravě, pohybu, kouření, drogám a alkoholu. První hypotéza- Studenti zdravotně sociální fakulty jsou informovanější o rizikovém životním stylu, než studenti ekonomické fakulty- byla potvrzena. Druhá hypotéza- Studenti Zdravotně sociální fakulty a studenti Ekonomické fakulty znají zásady zdravého životního stylu. Třetí hypotéza- Mezi studenty Zdravotně sociální fakulty a studenty Ekonomické fakulty nejsou rozdíly v životním stylu- byla potvrzena.
|
|
|
Kouření - současné možnosti léčby závislosti na nikotinu
CHYTILOVÁ, Monika
Česká republika patří ve srovnání se západoevropskými státy mezi země s relativně vysokou prevalencí kouření tabáku. Alarmující je rostoucí podíl 15letých, kteří kouří alespoň jednu cigaretu týdně. Zatímco v letech 1997 až 1998 se jednalo o 22% chlapců a 18 % děvčat, jejich podíl se v letech 2001 až 2002 zvýšil na téměř 29% u chlapců a 31% u dívek. Dospělých kuřáků je u nás asi 30 %, přitom ale 70 % z nich, tedy asi jeden a půl miliónu lidí, si přeje přestat. Bez adekvátní léčby se to ale daří jen málokterému z nich. To je také důvod, proč v r. 2008 vzniklo celkem šest center léčby závislosti na tabáku. Dosud u nás chybí přesná ekonomická data týkající se nákladů na léčbu kouření a dalších zdravotních komplikací, která z kouření vyplývají. Není však důvod se domnívat, že by se tyto údaje příliš odlišovali od jiných evropských zemí. Některé zdravotní pojišťovny, si vysoké náklady na onemocnění související s kouřením uvědomují a aktivně finančně i nefinančně podporují intervence spojené s odvykáním.Cílem této bakalářské práce bylo zjistit míru informovanosti populace o možnostech léčby závislosti na nikotinu. Dále také zmapovat, jaké nejčastější důvody vedou kuřáky, aby kouření zanechali. Ve své práci jsem použila techniku anonymního dotazníkového šetření. Bylo osloveno celkem 100 respondentů starších 15ti let.Hypotéza 1 předpokládá, že většina populace zná alespoň jeden druh léčby závislosti na nikotinu. Hypotéza 2 předpokládá, že většina populace, pokud kouří nebo by kouřila, by navštívila jako prvního odborníka svého praktického lékaře. Hypotéza 3 předpokládá, že nejdůležitějším motivem pro zanechání kouření je ušetření peněz. Práce může sloužit jako podklad pro další tematizované bakalářské nebo diplomové práce, popř. pro obohacení výuky v rámci ZSF JU v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.