Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současné možnosti laboratorní diagnostiky stafylokokových infekcí
CHRTOVÁ, Lucie
Laboratorní diagnostika stafylokokových infekcí je založena na přímém průkazu, tj. na mikroskopii a kultivaci, případně průkazu bakteriální DNA. Cílem této práce je posouzení současné možnosti laboratorní diagnostiky infekcí způsobených koaguláza - negativními stafylokoky a porovnání jednotlivých metod používaných k identifikaci v rutinní laboratorní praxi. Úvodní část práce je věnována popsání rodu Staphylococcus, jeho odlišení od rodů Micrococcus a Peptococcus. Následně pak rozdělení rodu Staphylococcus na základě schopnosti enzymaticky koagulovat plazmu do dvou hlavních skupin (stafylokoků koaguláza - pozitivních a koaguláza - negativních). U těchto dvou hlavních skupin je popsána jejich morfologie, kultivace, antigenní struktura, faktory virulence, patogeneze a laboratorní diagnostika. V metodické části je zmíněná preanalytická a analytická fáze vyšetření. Preanalytická část je zaměřená na obecné zásady odběru a transportu materiálu na mikrobiologické vyšetření a samotný odběr materiálu. Metodická část byla prováděna v Laboratoři lékařské mikrobiologie na Pracovišti bakteriologie v Nemocnici České Budějovice a.s. V této části práce je popsáno rozlišení stafylokoků na základě koagulázového testu latexovou aglutinací (PROLEXTM STAPH LATEX KIT) a následně druhová identifikace 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních, izolovaných z centrálních žilních katétrů, hemokultur a jiných klinicky závažných materiálů. Druhová identifikace všech 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních byla provedena biochemickou identifikací testem STAPHYtest 16 a paralelně hmotnostní spektrometrií - technologie MALDI-TOF systémem VITEK MSTM. Těmito metodami byly kmeny identifikovány s úspěšností 96,2 % u metody hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a s úspěšností 67,3 % u biochemické identifikace STAPHYtest 16. Nejčastěji byl identifikován druh Staphylococcus epidermidis (64 %), následně Staphylococcus hominis ssp. hominis (10 %), Staphylococcus capitis (6 %), Staphylococcus warneri (6 %), Staphylococcus lungdunensis (4 %), Staphylococcus haemolyticus (4 %), Staphylococcus hominis (4 %), Staphylococcus caprae (2 %). V porovnání obou metod je hmotnostní spektrometrie spolehlivější, rychlejší a jednodušší metodou vhodnou do rutinní laboratorní praxe.

Viz též: podobná jména autorů
1 CHRTOVÁ, Libuše
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.