|
|
Užívání nelegálních drog u osob pracujících v sexbyznysu
Chrtová, Ivana ; Vopravil, Jiří (vedoucí práce) ; Malinová, Hana (oponent)
Uvedení do problému: Prostituční scéna je fenomén, který se přirozeně váže k mnohým rizikovým jevům a chování jako je například i drogové užívání. Osoby pracující v sexbyznysu se pohybují v prostředí, kde je přístup k návykovým látkám snadnější a cesta k užívání návykových látek je strmější a rychlejší. Návyková látka může být užívána i jako prostředek k odstranění morálních zábran v provozování práce v sexbyznysu. Odborníci se domnívají, že užívání drog navozuje či odstraňuje zábrany a překážky prostituce. Cíle: Cílem práce je zmapování prostituční scény v České republice za období 2010 - 2014, dále zmapování užívání nelegálních látek osobami pracujícími v sexbyznysu a zmapování výskytu pohlavně přenosných infekcí u osob pracujících v sexbyznysu v souvislosti s užíváním nelegálních drog. Použité metody: Praktickou část práce tvoří sekundární analýza dat pořízených mnoholetým výzkumem organizace Rozkoš bez rizika v oblasti sexbyznysu za období 2010-2014. Výsledky: Sexuální služby jsou nejčastěji poskytovány v nočních klubech ženami a dívkami ve věku 21-30 let, nejčastěji ženami české národnosti, ženami svobodnými. Nejvyšší dosažené vzdělání je střední bez maturity v nejvyšším počtu případů. Potvrdila se koncentrace osob poskytujících sexuální služby v hlavním městě Praha a v pohraničních oblastech...
|
|
|
Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
CHRTOVÁ, Ivana
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tato problematika mě zaujala během výkonu studijní praxe. Experimentování a následné užívání drog dětskou populací je stále závažnějším problémem, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. V posledních letech bylo zaznamenáno snížení věkové hranice pro experimenty s drogami, ať už legálními či nelegálními. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zasaženy drogami a dalšími patologickými jevy daleko dříve než většinová společnost, což tuto hranici posouvá ještě níž. V důsledku příslušnosti dítěte k sociokulturně znevýhodněné skupině obyvatel se dítě dostává do problémů sociálních, zdravotních, ekonomických, často i kriminálních. Příslušnost k vyloučené skupině obyvatel pak může zapříčinit sklony k častějšímu a rizikovějšímu užívání drog. Práce se zabývá užíváním drog dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Data pro tuto práci byla získávána od dětí ve věku 14-15 let ve speciálně pedagogických zařízeních na území Jihočeského kraje. Ke zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, doplněný o rozhovor s terapeuty zařízení, který byl kvalitativně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení výsledků byly verifikovány a falzifikovány předem stanovené hypotézy. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou vysvětleny základní pojmy, popsány modely vzniku drogové závislosti, o které jsou dále opírána tvrzení a příčiny experimentů a užívání drog dětmi ze znevýhodněného prostředí. Teoretická část je zakončena výsledky výzkumu této problematiky u dětí z běžné populace, se kterými jsou následně srovnávány výsledky výzkumu této práce. V praktické části jsou vytyčeny cíle a je zde popsán vlastní výzkum. Cílem této práce je zjistit důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dílčími cíli byla komparace důvodů a rozsahu užívání u těchto dětí s daty již dříve zjištěnými u běžné dětské populace v České republice. Výsledky výzkumu prezentují vyšší zastoupení respondentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v užívání návykových látek, včetně vyšší četnosti jejich užívání, mladšího věku prvního užití, ale i pravidelného užívání a zkušenosti s různými typy návykových látek oproti běžné dětské populaci. Díky výsledkům výzkumů můžeme také poukázat na to, že důvody užívání návykových látek dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se odlišují od důvodů běžné dětské populace. Spočívají zejména v psychické a sociální deprivaci těchto dětí a nenaplnění jejich základních psychických potřeb. Tato stigmatizace následně ovlivňuje sklon dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k užívání návykových látek, kdy díky droze jsou schopny na chvíli ?zapomenout? a radovat se. Výsledky práce je možné využít v praxi, k výuce, pro potřeby dalších výzkumů nebo jako zdroj informací pro širokou i odbornou veřejnost.
|
host ::
RSS.