Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výsypky - jejich rekultivace a potenciál pro rozvoj území
Burkotová, Markéta
Má práce s tématem Výsypky - jejich rekultivace a potenciál pro rozvoj území má dvě řešené roviny. V první teoretické rovině se shromažďují informace o tom, jaké druhy výsypek vůbec existují, jaké jsou způsoby jejich rekultivací a jaké přírodní procesy na nich mohou probíhat. V teoretické části jsem se také zaměřila na legislativní rámce při rekultivacích, které je důležité znát. Nebyla opomenuta ani historie těžby a historie modelového území, neboť se i z těchto získaných znalostí dá vycházet v návrhové části. Cíl práce je poté na základě těchto teoretických znalostí vytvořit studii řešeného prostoru a nabídnout nové způsoby řešení výsypek pro budoucí uplatnění v praxi. Součástí je také vyhotovení krajinářské studie území, nastínění hlavních problémů a jejich řešení v návrhové části. Tuto část by mohlo využít především město, ve které se modelové území nachází, jako ekologicky stabilní prvek, který se zapojí do okolní krajiny a funguje jako izolační clona proti znečištění. Cíl je naplněn dvěma řešeními modelového prostoru. První řešení je architektonické řešení prostoru, které navazuje na průzkum území, vyhotovené analýzy a problémový výkres, který ukazuje hodnoty a střety v území a je souhrnem analýz. Druhé řešení je zaměřeno na rekultivace a ekologickou obnovu a vychází jak z průzkumů, tak z teoretické části. Architektonické řešení je rozděleno na několik částí, z nichž každá rozebírá určitou část návrhu. Cílem je ukázat takové řešení prostoru, které příliš nenaruší vznikající společenstva a šetrně splyne s okolní krajinou a vyzdvihne její přednosti. Dělí se na celkový popis návrhu, určení funkce prostoru, zaobírá se cílovou skupinou lidí, pro které je prostoru určen, popisuje nově navrženou cestní síť, mobiliář, vybudovaná vyhlídková místa, manipulaci s terénem a materiály, které byly použity. Krajinářské řešení je zaměřeno na práci s vegetací. Území je systematicky rozděleno na funkční plochy, z nichž každá má jiný režim údržby a jiné krajinářské řešení. Dělení na: plochy ponechané přirozenému vývoji, plochy se zásahem člověka (probírka, prosvětlení, dosadba, podpoření potenciální vegetace). Výsledek práce je vesměs zaměřen na nenásilnou práci s vegetací a na základě vyhodnocení informací z teoretické části se v návrhu nepracuje s dalšími typy rekultivací (technické, lesnické, atd.) Přínos práce je tedy ukázat, jak lze na modelovém území pracovat s vegetací, pochopit její vývoj (pomocí naučných tabulí a stezek) a na základě tohoto pochopení se neuchylovat k drastickým a ekonomicky nevýhodným řešením. Práce také nabízí jiný pohled na výsypky, které s´jsou často chápány jako nehezké dominanty krajiny, ale vůbec tomu tak být nemusí. Výsledky práce nabízí několik pohledů ekologického řešení území, ze kterých je možno čerpat při jejich rekultivacích a které mohou být použitelné pro město, aby vytvořilo sice ekonomicky ne tolik výnosný prvek, ale zaručené takový, který město oživí, zvýší jeho kvalitu a ekologickou stabilitu a přitáhne množství lidí zainteresovaných přírodou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.