Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv faktorů prostředí na vývoj plodu u savců
Sedláčková, Lucie ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Bučková, Katarína (oponent)
O vývoji plodu se mluví od chvíle splynutí samčí a samičí pohlavní buňky, spermie s vajíčkem, a vzniku zygoty. Touto událostí začíná složitý proces prenatálního vývoje, období velice citlivého na změny a nepříznivé podmínky v okolí matky. Do takových podmínek může být zahrnuta nedostatečná výživa, náhlé změny sociálního okolí matky, vysoký výskyt predátorů, stresové zážitky kvůli nepřiměřené manipulaci a mnoho dalších. Vše spojuje jeden často skloňovaný pojem - stres. Stres totiž způsobuje nadměrné vyplavování hormonů glukokortikoidů, kterým je například kortizol. Tento glukokortikoid je nezbytný pro růst plodu a indukci některých enzymů, jako například plicní povrchově aktivní látky. Za určitých podmínek však může maternální kortizol vystoupat do abnormálních hodnot. V důsledku toho přebytek kortizolu zasáhne plod ve vysokých koncentracích, které mohou negativně měnit fetální růst a vývoj. U savců stres matky během gravidity nejen zvyšuje její vlastní kortizol, ale také snižuje expresi a aktivitu glukokortikoidního bariérového enzymu 11beta-HSD2 v placentě, takže plod je méně chráněn. Na druhé straně je tak ovlivněna placentární produkce a metabolismus jiných proteinů a hormonů citlivých na glukokortikoidy jako jsou prostaglandiny, progesteron, estrogeny, transportér glukózy a placentární laktogen. Navíc inhibice 11beta-HSD2 prenatálním stresem by mohla přispět k nízké porodní hmotnosti a poruchám těhotenství, jako je předčasný porod. Prenatální stres ovlivňuje především vývoj mozku. Jsou pozorovány účinky prenatálního stresu u savců se zvýšenou latencí pro hru, nepřímým lokomočním chováním, úzkostí a zhoršenou pamětí. Prenatální stres je také spojován s větší těkavostí a poruchami pozornosti, s tím souvisí i snížená schopnost učení. Je prokázáno, že prenatálně stresovaní jedinci mohou vykazovat zvýšené agresivní chování, u samců bylo pozorováno chování demaskulinizované a feminizované. Účinky prenatálního stresu jsou přenosné i na další generace a existují důkazy, že se ve větší míře projevily až na generacích následujících.

Viz též: podobná jména autorů
7 Bucková, Kristýna
3 Bučková, Kateřina
4 Bučková, Katrin
2 Bučková, Kristína
7 Bučková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.