Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Znamená příjetí eura zdražování? Experimentální studie z České republiky
Bohumínský, Roman ; van Koten, Silvester (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Přechod na novou měnu euro byl v rámci celé eurozóny spojen s velkými obavami ohledně zvyšování cen. Nicméně, ve většině zemí přechod na euro neměl téměř žádný efekt na indexy měřící inflaci, měl však významný dopad na vnímanou inflaci a i nyní lidé stále věří, že zvýšení cen bylo dramatičtější než ve skutečnosti. Tato práce zkoumá situaci v rámci České Republiky, která je jednou z posledních zemí EU jež zatím neakceptovala euro jako svou domácí měnu. Zajímá mne zejména, zda ke zdražování dojde i v České republice až (pokud) příjme euro. Čeští občané měli dostatek času se s eurem seznámit alespoň nepřímo, a tedy nelze ex ante předpokládat identický dopad. Analýza je založena na laboratorním experimentu, s jehož pomocí zkoumám dopad reformy měny na chování spotřebitelů. Výsledky porovnávám (nepřímo) s jinými studiemi z EU. Ve zkoumaném vzorku mělo zavedení eura skutečně dopad na výsledky obchodování, alespoň dočasně. V daném případě přechod z českých korun na eura měl za následek nárust cen a propad ve zobchodovaném množství, zejména krátce po změně platidla. Hlavním důvodem byl ten fakt, že prodejci se snažili dané situace využít ve svůj prospěch za účelem zvýšení svých zisků. Všechny výsledky jsou platné na 5 % hladině významnosti.
Analýza vlivu cen energií na prodejnost krbových kamen jako alternativního zdroje vytápění
Bohumínský, Roman ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
V poslední době jsme svědky poměrně stabilního růstu cen energií. To vyvolává otázku, zda domácnosti reagují na daný energetický vývoj substitucí jednotlivých zdrojů energií. V tomto ohledu domácnosti mohou realizovat největší úspory na vytápění. V rámci práce je proto zkoumán vliv cen energií, konkrétně dřeva, elektřiny, uhlí a zemního plynu (v burzovních i dodavatelských formách) na prodejnost krbových kamen jakožto možného zdroje úspor při vytápění. Zkoumáme i jaký vliv může mít průměrná mzda, nezaměstnanost a teplota. Vycházíme z dvouletých časových řad na denní bázi pro roky 2011 a 2012 sledující Českou republiku. Pro zachycení zkoumaných vlivů používáme odhadovou techniku nejmenších čtverců v rámci 8 různých modelů lišících se cenou a vlastnostmi krbových kamen. Vliv cen energií, nezaměstnanosti a průměrné mzdy na prodejnost kamen se nám podařilo potvrdit a dokonce nacházíme existenci signifikantního negativního vztahu mezi cenou dřeva i uhlí jakožto komplementů ke krbovým kamnům. Pozitivní signifikantní vztah nacházíme pro cenu zemního plynu i pro výši průměrné mzdy. Při rozdělení souboru podle průměrné ceny krbových kamen zjišťujeme rozdílnou citlivost jednotlivých proměnných v rámci burzovních/dodavatelských cen. Také zjišťujeme pozitivní vliv nezaměstnanosti (avšak mírně nesignifikantní) u levnějších krbových kamen a naopak negativní u krbových kamen dražších.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.