|
|
Podoby politiky neoosmanismu na příkladu tureckých komunit v Bosně a Hercegovině a Kosovu
Blinka, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje turecké menšině v Kosovu, a to především její roli v současných kosovsko-tureckých vztazích. V rámci práce je zkoumána percepce tureckého angažmá v Kosovu mezi příslušníky této komunity a jejich sounáležitost s kosovským státem. Téma bude navíc dáno do souvislostí s předešlým autorovým výzkumem turecké komunity v Bosně a Hercegovině. Práce je rozdělena do několika částí, v prvním oddíle je věnovaná pozornost teoretickému ukotvení na základě turecké zahraničněpolitické doktríny strategické hloubky, tzv. neoosmanismu a teoretických základech studia národa, nacionalismu a identit. Dále budou představeny historické a současné vztahy Turecka a Kosova, což bude doplněno i základními informacemi o kosovské menšině Turků. Stěžejní částí této práce je kapitola věnující se analýze dat z terénního šetření, které bylo provedeno ve dvou kosovských lokalitách (Mamuša a Prizen) v roce 2019. Výsledky této analýzy jsou porovnány se závěry výzkumu zrealizovaného v Bosně a Hercegovině v roce 2017, na jejichž základě je zhodnocena turecká strategie vůči těmto balkánským zemím. Klíčová slova: neoosmanismus, Kosovo, turecká menšina, národní identita
|
|
|
Turecká komunita v Sarajevu po roce 1995
Blinka, Jakub ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Ve své práci se pokusím přiblížit tureckou komunitu žijící v Sarajevu. Budu zkoumat nejen motivaci Turků k přesídlení, ale i jejich vztah k bosenskému státu, jejich sociální a ekonomické zázemí, jazykovou praxi i např. volnočasové aktivity. Práce bude rozdělena do tří částí. V prvním celku se budu zabývat historickým vývojem Bosny a Hercegoviny a dědictvím, které zde zanechala Osmanská říše. V druhé části nastíním současné politicko- ekonomické vztahy Turecka a Bosny a Hercegoviny po roce 1995. Toto prohlubování vzájemných vztahů je nedílně spjato s počátkem migrace Turků do Bosny a Hercegoviny. Třetí část bude věnována samotnému terénnímu výzkumu komunity. Tuto problematiku není možné podložit přesnými čísly a oficiálními statistikami. Přestože nedávno byly zveřejněny konečné výsledky tři roky starého sčítání lidu, počet turecké komunity se nedozvíme, jelikož kolonka etnické a národnostní příslušnosti není, kromě třech konstitutivních národů, ve finální zprávě specifikována. Poznatky o komunitě se zakládají primárně na výsledcích terénního výzkumu, jelikož neexistují práce, které by se danou problematikou zabývaly. Klíčová slova turecká menšina, Bosna a Hercegovina, Sarajevo, neoosmanismus, migrace
|
host ::
RSS.