|
|
Rozbor reprodukčních parametrů prasnic ve vybraném chovu
Bezstarostiová, Martina
Cílem diplomové práce bylo provést rozbor reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. Sběr dat probíhal v chovu Vemas a.s., který se chovem prasat. Data byla v tomto chovu sbírána v období od 1. 8. 2016 do 31. 7. 2017 u 938 prasnic celkem na 1761 vrzích. V chovu byl sledován věk prvního zapuštění a oprasení prasniček. U všech sledovaných prasnic byla sledována délka březosti, také počet živě a mrtvě narozených selat ve vrhu ve vztahu k délce březosti. Dále byl zkoumán počet všech, živě a mrtvě narozených selat ve vrhu, počet mumifikovaných selat, počet odstavených selat a ztráta selat od narození do odstavu v závislosti na pořadí vrhu prasnice. Nejvíce prasniček bylo zapuštěno ve věku mezi 230.–249. dnem, přičemž k oprasení došlo ve věku 350.–359. dnů. Průměrná délka březosti činila 115,38 dnů. Nejvíce živě narozených selat (14,08 ks/vrh) na vrh bylo narozeno při délce březosti 113 dní, nejmenší počet mrtvě narozených selat byl shledán při délce březosti 118 a 119 dní. Nejvíce všech (14,72 ks/vrh) a živě (13,91 ks/vrh) narozených selat bylo pozorováno na třetím vrhu prasnice, počet mrvě narozených a mumifikovaných selat ve vrhu stoupal s pořadím vrhu. Počet odstavených selat byl ve vrzích poměrně vyrovnaný, průměrně se odstavovalo 12,12 ks/vrh. Ztráty od narození do odstavu byly nejvyšší na třetím vrhu (10,42 % z živě narozených selat). Chov dosahuje vynikajících výsledků, což dokazuje i PICtraq liga, kde Vemas a.s. dvakrát za sebou obhájil první místo.
|
|
|
Vliv technologie ustájení na mléčnou užitkovost a ekonomiku chovu dojnic českého strakatého skotu
Bezstarostiová, Martina
V této bakalářské práci bylo cílem zhodnotit vliv technologie ustájení na mléčnou užitkovost a ekonomiku chovu dojnic českého strakatého skotu ve třech hospodářských družstvech s různým typem technologie ustájení. Literární přehled byl zaměřen na charakteristiku českého strakatého skotu, na technologii ustájení a ekonomiku chovu. V praktické části byly sledovány tři vybrané podniky, z hlediska mléčné užitkovosti a ekonomiky chovu. Porovnávány byly tyto získané údaje - množství tuku, bílkovin, somatických buněk a celkový počet mikroorganismů v mléce, náklady spojené s technologií ustájení a další náklady související s chovem dojeného skotu. Ze získaných výsledků byla vyhodnocena nejekonomičtější technologie ustájení pro chov dojeného skotu ze tří sledovaných farem. V porovnání všech sledovaných farem nejlépe vyšla farma s přistýlaným boxovým ložem. Mléčná užitkovost farmy byla 20,5 kg mléka na dojnici a den s vyhovujícím množstvím/obsahem mléčných složek. Ze stránky ekonomické má nejmenší celkové náklady na ustájení dojnic. Výsledky práce budou sloužit sledovaným podnikům, jako ukázka silných a slabých míst jejich zvolené technologie ustájení chovu.
|
host ::
RSS.