Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Validace reanalýzy pro střední Evropu PERUN/Reanalysis
Beranová, Romana ; Rulfová, Zuzana ; Sokol, Zbyněk
Regionální reanalýza PERUN/Reanalysis je založena na numerickém předpovědním modelu ALADIN, který byl upraven pro klimatologické výpočty. Aby mohla sloužit jako jeden z referenčních setů pro odhady očekávaných změn klimatu v následujících desetiletích, je potřeba ji validovat vůči staničním měřením, případně i vůči jiným běžně používaným datovým souborům. V tomto konferenčním příspěvku se podíváme na validace základních meteorologických veličin na celé výpočetní doméně modelu ALADIN. Použijeme k tomu staniční data z databáze ECA&D, staniční data v pravidelné síti Eobs a globální reanalýzu ERA5. Validace bude provedena pro období 1990–2014. Při validaci se budeme soustředit zejména na teplotu vzduchu (minimální, maximální a průměrnou) a srážky, ale podíváme se i na další veličiny jako je například rychlost větru.
Nová regionální reanalýza pro střední Evropu PERUN/Reanalysis
Pokorná, Lucie ; Belda, M. ; Beranová, Romana
Tento příspěvek se věnuje obecnému popisu atmosférických reanalýz, jejich koncepci a roli při výzkumu atmosféry a klimatu. Představuje regionální reanalýzu PERUN/Reanalysis, která vznikla s využitím numerického modelu ALADIN v ČHMÚ v letech 2021-2022.
Variabilita povrchové teploty vody v Severním Atlantiku a její vliv na teploty a srážky v Evropě
Kodetová, Tereza ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Beranová, Romana (oponent)
Povrchová teplota vody (SST) Severního Atlantiku (SA) má prokazatelný vliv na klima Evropy. Cílem této diplomové práce je zjistit dlouhodobý vývoj SST v SA a popsat vliv změny povrchové teploty oceánu v SA na teploty a srážky v Evropě. K tomuto účelu byla zvolena volně dostupná databáze HadISST z Mett Office Hadley Centre Observations datasets. Studované období 1980-2019 bylo zvoleno tak, aby data nebyla ovlivněna přechodem na jiný druh měření či metodu jejich zpracování a také zahrnutím satelitních měření. Jedná se tedy o data získaná po počátku satelitního měření, která zajišťují mnohem kvalitnější a obsáhlejší pokrytí snímaného území. Dalším krokem bylo vypočítání průměrných měsíčních a ročních SST v rámcové oblasti Severního Atlantiku. Měsíční průměrné SST se pohybovaly v rozmezí 2,3 řC nejchladnějšího měsíce března po nejvyšší naměřené průměrné SST 18,5 řC v srpnu. Průměrná roční SST zájmové oblasti byla 10,5 řC v rámci analyzovaných 40 let. V následujícím kroku byly detekovány měsíční a roční trendy v letech 1980-2019. Trendy dosahují hodnot od -0,7 řC do 1,5 řC, ale v rámci celého období se potvrdilo, že ve 40letém období dochází ve všech měsících k oteplování zájmového území. Posledním cílem bylo zjistit konkrétní vzájemnou souvislost mezi SST v zájmové oblasti SA s teplotou vzduchu a...
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
Dlouhodobá proměnlivost vztahů mezi atmosférickou cirkulací a přízemními klimatickými prvky
Beranová, Romana ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Důležitým předpokladem při konstrukci scénářů změny klimatu pomocí statistických metod je stabilita vztahů mezi atmosférickou cirkulací a přízemními klimatickými prvky v čase. Cílem práce je proto zjistit, zda a jak se mění vztahy mezi atmosférickou cirkulací (charakterizovanou geopotenciálními výškami hladiny 500hPa) a přízemními klimatickými prvky (zejména teplotou a srážkami) v oblasti Evropy a na území ČR. Pro dlouhé období 1901-99 byl analyzován vztah mezi NAO indexem a teplotami a srážkami na 29 respektive 27 stanicích v Evropě. Index NAO silně ovlivňuje klima v Evropě, ale tyto vztahy se v čase mění. Průběh 31 letých klouzavých korelací se v různých oblastech Evropy a v jednotlivých ročních obdobích liší. Pro období 1958-98 byly pomocí rotované analýzy hlavních složek zjištěny z geopotenciálních výšek hladiny 500hPa cirkulační mody. Klima v Evropě ovluňuje NAO, EA, EU1, EU2 a NA mod. Proměnlivost vztahů byla vyjádřena pomocí 15 letých klouzavých korelací na více než 100 stanicích v Evropě. Pomocí shlukové analýzy (metoda PAM ) byly identifikovány oblasti s podobným průběhem klouzavých korelací. I přes značnou proměnlivost vztahů se podařilo nalézt oblasti, kde byl vliv cirkulačního modu na klimatický prvek velký a zároveň se neměnil v čase. V České republice je kromě maximální teploty a srážek...

Viz též: podobná jména autorů
1 BERANOVÁ, Radka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.