Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
Poezie prvních tří desetiletí 19. století. Východiska a podmínky tvorby a její žánrová skladba v díle osvícenské básnické generace
Vítová, Andrea ; Sgallová, Květa (vedoucí práce) ; Bekešová, Martina (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Disertační práce Poezie prvních tří desetiletí 19. století. Východiska a podmínky tvorby a její žánrová skladba v díle osvícenské básnické generace se zabývá poezií českého národního obrození od vystoupení Puchmajerovy básnické školy vycházející z osvícenského klasicismu až po díla vznikající pod sílícím vlivem romantismu ve třicátých letech 19. století. Klade si za cíl sledovat vývoj, proměny a vzájemné působení nejdůležitějších lyrických i epických žánrů obrozenské poezie, a to se zřetelem k dobové úloze veršovaného slova a k specifickým podmínkám tvorby i recepce jazykově českých básnických děl. Předpokládá a na konkrétních textech ověřuje, že psaní českých básní je pro obrozenské autory především výrazem vlasteneckého úsilí; talent a literární erudice nejsou nutnou dispozicí k tvorbě. Práce analyzuje básnické texty a výsledky zobecňuje v podobě základních rysů obrozenské poezie. Na základě proměn jednotlivých žánrů zdůrazňují závěry práce zásadní posun, k němuž v básnické tvorbě národního obrození došlo ve dvacátých letech 19. století. Směřování básní k vysoké náročnější poezii, nebo naopak k zábavné produkci odráželo reálnou diferenciaci čtenářstva doposud soustředěného v představě idealizovaného čtenáře-vlastence. Analýza textů rovněž dokládá, že poezii v prvních třech desetiletích 19. století...
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)
Bekešová, Martina ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Vojtech, Miloslav (oponent) ; Gáfriková, Gizela (oponent)
Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...
Osobnost a tvorba Gejzy Vámoše v historicko-společenském a jazykovědném kontextu
Rudenková, Sabina ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Bekešová, Martina (oponent)
V centru pozornosti mé diplomové práce stojí osobnost Gejzy Vámoše a jeho literární činnost. Chci poukázat na rozporuplné názory a hodnocení slovenské literární kritiky. Dokumentovat netradičnost a šíři V ámošovy osobnosti i na historicko-společenském pozadí v meziválečném období na Slovensku. V následujícím textu prezentuji vybrané názory slovenské literární kritiky. Interpretuji Vámošovu literární tvorbu s přesahem do oblasti historicko-kulturní a jazykovědné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.