|
|
Nelegitimní děti v českých zemích v 18. a 19. století
Bayerová, Vanda ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Moje diplomová práce nebyla založena na dlouhodobějším a rozsáhlém výzkumu, přesto si dovolím zhodnotit stav zkoumaného tématu. První část mé práce spočívala ve vyhledávání pramenů a literatury k nastolenému jevu ve snaze tyto poznatky konfrontovat. Existuje dostatek dílčích prací, ale zatím neexistuje souborné pojednání, které by mohlo být přehledem vývoje postavení svobodných matek a nemanželských dětí v novověku na našem území. Studium postavení svobodných matek a jejich dětí je přitom pro dnešní dobu velmi atraktivní v důsledku zvýšení zájmu o "historii každodenního života", "gender" problematiku a "historii dítěte", jejichž rozvoj se ve středoevropském prostoru odstartoval po roce 1989 ve snaze dohnat západní trend posledních desetiletí. Prameny a literatura by se daly rozdělit do několika skupin. V první skupině mohou být ty, kde by nějaké informace mohly být, ale nejsou, např. lékařské knihy nebo některé etnografické monografie. Z toho by se dalo při rychlém a povrchním soudu vyvodit, že se zkoumané jevy vyskytovaly v tak malé míře, že ani nestály autorům za zmínku. Další skupina informací pochází z pramenů, které např. antikoncepci a aborty připouštějí, ale ve velmi omezené míře, postoj např. některých etnografických prací. Poslední skupina vypovídá o takřka neuvěřitelném rozšíření všeho výše...
|
|
|
Sonda do problematiky nemanželských dětí v Čechách na základě průzkumu vybraných církevních matrik panství Kostelec nad Černými lesy z let 1785-1873
Bayerová, Vanda ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Téma nemanželských dětí a svobodných matek zajisté patří do zorného úhlu více skupin badatelů v humanitních vědních oborech. V prvé řadě historiků, archivářů, etnologů (kulturních a sociálních antropologů), sociologů, demografů nebo badatelů v gender history. Každý vědec by se jistě na tuto problematiku díval ze svého hlediska vystudovaného odborníka ve zvýše zmíněných vědách. Předkládaná rigorózní práce nebude výjimkou. Mojí snahou zde bylo skloubit pohled (historické) etnologie a historické demografie. Téma nemanželských dětí a svobodných matek je sice marginálním fenoménem v historii, přesto se alespoň k částečnému zpracování tématu rozhodlo více, hlavně zahraničních, autorů. V českém prostředí se setkáváme spíše s dílčími pracemi, např. výzkum matričních záznamů v jedné lokalitě, pohled na infanticidium z hlediska právního dopadu, pohled na situaci odložených dětí apod. V drtivé většině případů se jedná o články v odborných periodikách. I ve větších etnografických monografiích se setkáme se stranou či dvěmi na toto téma, někdy nás autor odbude odstavcem nebo se nezmíní vůbec. V obecných historických pracích toto téma také nebývá rozpracováno do většího rozsahu. Hlavní příčiny menšího zájmu badatelů o výzkum sexuálního chování našich předků, nemanželský a předmanželský sex, antikoncepční a abortivní...
|
|
|
Nelegitimní děti v českých zemích v 18. a 19. století
Bayerová, Vanda ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce)
Moje diplomová práce nebyla založena na dlouhodobějším a rozsáhlém výzkumu, přesto si dovolím zhodnotit stav zkoumaného tématu. První část mé práce spočívala ve vyhledávání pramenů a literatury k nastolenému jevu ve snaze tyto poznatky konfrontovat. Existuje dostatek dílčích prací, ale zatím neexistuje souborné pojednání, které by mohlo být přehledem vývoje postavení svobodných matek a nemanželských dětí v novověku na našem území. Studium postavení svobodných matek a jejich dětí je přitom pro dnešní dobu velmi atraktivní v důsledku zvýšení zájmu o "historii každodenního života", "gender" problematiku a "historii dítěte", jejichž rozvoj se ve středoevropském prostoru odstartoval po roce 1989 ve snaze dohnat západní trend posledních desetiletí. Prameny a literatura by se daly rozdělit do několika skupin. V první skupině mohou být ty, kde by nějaké informace mohly být, ale nejsou, např. lékařské knihy nebo některé etnografické monografie. Z toho by se dalo při rychlém a povrchním soudu vyvodit, že se zkoumané jevy vyskytovaly v tak malé míře, že ani nestály autorům za zmínku. Další skupina informací pochází z pramenů, které např. antikoncepci a aborty připouštějí, ale ve velmi omezené míře, postoj např. některých etnografických prací. Poslední skupina vypovídá o takřka neuvěřitelném rozšíření všeho výše...
|
|
|
Sonda do problematiky nemanželských dětí v Čechách na základě průzkumu vybraných církevních matrik panství Kostelec nad Černými lesy z let 1785-1873
Bayerová, Vanda ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Téma nemanželských dětí a svobodných matek zajisté patří do zorného úhlu více skupin badatelů v humanitních vědních oborech. V prvé řadě historiků, archivářů, etnologů (kulturních a sociálních antropologů), sociologů, demografů nebo badatelů v gender history. Každý vědec by se jistě na tuto problematiku díval ze svého hlediska vystudovaného odborníka ve zvýše zmíněných vědách. Předkládaná rigorózní práce nebude výjimkou. Mojí snahou zde bylo skloubit pohled (historické) etnologie a historické demografie. Téma nemanželských dětí a svobodných matek je sice marginálním fenoménem v historii, přesto se alespoň k částečnému zpracování tématu rozhodlo více, hlavně zahraničních, autorů. V českém prostředí se setkáváme spíše s dílčími pracemi, např. výzkum matričních záznamů v jedné lokalitě, pohled na infanticidium z hlediska právního dopadu, pohled na situaci odložených dětí apod. V drtivé většině případů se jedná o články v odborných periodikách. I ve větších etnografických monografiích se setkáme se stranou či dvěmi na toto téma, někdy nás autor odbude odstavcem nebo se nezmíní vůbec. V obecných historických pracích toto téma také nebývá rozpracováno do většího rozsahu. Hlavní příčiny menšího zájmu badatelů o výzkum sexuálního chování našich předků, nemanželský a předmanželský sex, antikoncepční a abortivní...
|
host ::
RSS.