|
|
Makrostrukturální změny antropogenně zhutnělých půd
Bartlová, Jaroslava
V letech 2008 -- 2011 byl sledován vliv různých agrotechnických opatření na makrostrukturální změny ornice a podorničí. Makrostruktura byla posuzována podle schopnosti půdních agregátů odolávat rozplavení. Byly založeny tři varianty zpracování půdy: orba do hloubky 0,22 m, hloubkové podrývání do 0,35 -- 0,40 m, a mělké zpracování půdy do hloubky 0,15 m. Pro sledování byly vybrány tři lokality v různých výrobních oblastech (lokalita Unčovice v řepařské výrobní oblasti, lokalita Hrušovany nad Jevišovkou v kukuřičné výrobní oblasti a lokalita Lesonice v bramborářské výrobní oblasti), s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami. Na lokalitách byly pěstovány plodiny v rámci osevního postupu: řepka ozimá (Brassica napus L.), pšenice ozimá (Triticum aestivum L.), kukuřice na siláž či zrno (Zea mays) a pšenice ozimá či jarní (Triticum aestivum L.) a ječmen jarní (Hordeum vulgare). Nejlepší vodostálost půdních agregátů byla zjištěna na lokalitě Hrušovany nad Jevišovkou a nejhorší na lokalitě v Lesonicích, což odpovídá půdním podmínkám na této lokalitě. Na lokalitách Hrušovany nad Jevišovkou a Lesonice byl prokázán významný pozitivní vliv bezorebných variant. V Unčovicích byly zjištěny nejlepší hodnoty vodostálosti půdních agregátů u varianty orané, ale zjištěný rozdíl nebyl statisticky průkazný. Také byl zjištěn vliv termínu odběru vzorků na vodostálost půdních agregátů. Z dosažených výsledků byla navržena klasifikační stupnice kvality struktury podle procentického zastoupení vodostálosti půdních agregátů. Současně se projevil pozitivní vliv minimalizace a hloubkového podrývání půdy na výnosy sledovaných plodin, zejména u kukuřice a pšenice ozimé.
|
host ::
RSS.