Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Botanická inventarizace Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, dílčí lokality Velký močál
Baroch, Patrik ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Andrea, Andrea (oponent)
Horské vrchoviště Velký močál se rozkládá na ploše cca 50 ha v katastrálním území dnes již bývalé obce Sauersack (Rolava), ležící v nadmořské výšce 930 m nedaleko města Přebuz v Krušných horách. Od roku 1969 bylo vrchoviště Velký močál samostatnou Státní, později Národní přírodní rezervací (NPR). Od roku 2012 je součástí NPR Rolavská vrchoviště, rozkládající se na ploše zhruba 750 ha. Cílem práce bylo navázat na botanické průzkumy z minulých let a porovnat je se současným stavem. V rámci botanické inventarizace bylo během jedné vegetační sezóny zaznamenáno celkem 37 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů, přičemž byl potvrzený výskyt a další šíření hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba), na který poukázal v Additamentech ČBS XII / 2014 již Mgr. Melichar. Bylo zjištěno rozšíření plodné populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) do západní části území a okolních šlenků. V jižní a západní části hranice vrchoviště byl pak nově zjištěný výskyt sítiny klubkaté (Juncus conglomeratus) a rašeliníku lesklého (Sphagnum subnitens), který prokazuje eutrofizaci okrajových částí vrchoviště. Dále byla zkoumána dlouhodobá vegetační dynamika území, konkrétně změny v rozloze jednotlivých dílčích biotopů, které byly interpretovány na historických leteckých snímcích z let 1953, 2000 a 2013. V programu ArcGIS byly vytvořeny vegetační mapy, které byly následně analyzovány. Analýza ukázala dlouhodobé změny ve vegetačním pokryvu, prokázala probíhající sukcesi smrku ztepilého (Picea abies) a borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), v důsledku čehož dochází ke snížení rozvolněné plochy vrchoviště. Tyto změny mohou mít do budoucna fatální vliv na stávající vrchovištní vegetaci, zejména pak na rozšiřující se a plodné populace Scheuchzeria palustris a Rhynchospora alba a jsou důkazem postupného vysychání vrchoviště. Hlavní příčinou je pravděpodobně globální změna klimatu a s ní související změněná srážková bilance ČR což podstatně ovlivňuje hydrologický režim tohoto ombrotrofního vrchoviště a tyto jevy je potřeba dále podrobněji zkoumat. Pro zjištěné negativní vlivy, které se uplatňují na vývoji přírodních podmínek vrchoviště, byla navržena opatření směřující k jejich odstranění, nebo alespoň k jejich minimalizaci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.