|
| |
|
|
Srovnání růstu juvenilního (1+) jesetera malého (Acipenser ruthenus) při použití experimentální a komerční diety
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Cileček, M. ; Mareš, J. ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Cílem práce bylo srovnání růstových vlastností juvenilního jesetera malého (1+) při použití rozdílných krmných směsí. Experiment probíhal od 25.7. do 4.9.2005 (42 dnů) na průtočných žlabech v objektu líhně Rybníkářství Pohořelice. Ryby byly rozděleny do 4 skupin po 45 ks. Použita byla experimentální krmná směs (44/12) a komerční krmná směs firmy Skretting ve dvou opakováních. Experiment potvrdil velice dobrou růstovou schopnost juvenilního jesetera malého v podmínkách pokusného odchovu při současné příznivé konverzi krmiva. Výborných parametrů bylo dosaženo při krmení komerční dietou - FCR 0,82, resp. 0,87 a SGR 2,17, resp. 2,02 % za den při DFR 2 %. Skupiny krmené experimentální dietou dosáhly následujících hodnot: FCR 1,27, resp. 1,26 a SGR 1,45, resp, 1,46 % za den při DFR 2%. Dosažené výsledky otevírají možnost produkce násad jesetera malého pro tekoucí vody intenzivním odchovem.
|
|
| |
|
|
Převod rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) na umělou dietu (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Prokeš, Miroslav ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Odstavovací proces rybničně chovaného plůdku candáta obecného (Zander lucioperca) byl ohodnocený pomocí tří různých použitých metod: přímý převod na suché krmivo (Bio - Optimal Start 0,5 – 0,8 mm) – varianta A, třídenní aplikace polovlhké krmné směsi se základem rybího masa – varianta B a třídenní aplikace polovlhké směsi + třídenní smíšené krmení polovlhké směsi a suchého krmiva - varianta C. Metody byly hodnoceny pomocí parametrů: tempa růstu (SGR), Fultonova faktoru hmotnostní kondice (FWC), přežití a kanibalismu. Průměrná hodnota celkové délky (TL) ryb byla 35,22 ± 2,15 mm a průměrná kusová hmotnost (w) byla 0,31 ± 0,05 g. V každé variantě bylo 600 jedinců chovaných v cirkulační nádrži. Počáteční hustota obsádky byla 0,62 g.l1 (2 ryby.l1). Teplota vody během tohoto experimentu kolísala od 22 do 24oC. Přežití během 14-denního chovu bylo 34,33% (varianta C) až 50,33% (varianta A). U variant A a B bylo dosaženo lepšího odstavení plůdku ryb než u varianty C v rámci všech parametrů.
|
|
|
Biometrie a růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v České republice
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Baránek, V. ; Ošanec, J. ; Šutovský, I.
U dvou vzorků jesetera malého (Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758) z umělého chovu z České republiky (původ z Ruska) a ze Slovenské republiky (původ ze slovenského úseku Dunaje) byla provedena biometrická srovnávací analýza. Analyzovaní jedinci se nelišili v rámci maximo-minimálního rozmezí hodnot meristických parametrů prezentovaných pro druh jeseter malý, ale průkazně se lišili v průměrných hodnotách meristických a metrických znaků. Na základě výsledků vícerozměrné analýzy (UPGMA) byla zjištěna dobrá shlukovatelnost vzorků jesetera malého z ČR se vzorky jiných populací jesetera malého. Na základě výsledků analýzy hlavních komponent (PCA) byla zjištěna afinita analyzovaných vzorků jesetera malého ke vzorkům tzv. bestěra, tj. hybrida Huso huso x A. ruthenus. V rámci analýzy výsledků srovnávacího chovu juvenilních jedinců jesetera malého a jesetera sibiřského (Acipenser baerii) byl zjištěn v identických experimentálních podmínkách průkazně intenzívnější růst u jesetera sibiřského.
|
|
|
Růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v podmínkách rybníkářství Pohořelice
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Němec, R.
V letech 2003 a 2004 byly zjištěny a následně analyzovány parametry růstu jesetera malého (Acipenser ruthenus), chovaného v Rybníkářství Pohořelice. Během časového období od 28. července do 2. září 2003 byl u jesetera malého (věk 1+ a 4+ až 5+) realizován potravní experiment, v rámci kterého byly dosaženy velmi dobré růstové parametry: u věkové kategorie 1+ (počáteční průměrná hmotnost 99,5; 71,2 a 53,8 g) při DFR 1,6; 1,7; 2,1% byla SWGR 1,02; 1,36; 0,91 %.d-1 a FCR 1,45; 1,10; 2,38. U věkové kategorie 4+, 5+ (počáteční hmotnost 316,9; 375,0 a 478,85 g) při DFR 1,3; 1,1; 0,9% byla SWGR 0,88, 0,73; 0,59 %.d-1 a FCR 1,35; 1,39; 1,42. Na základě těchto výsledků může být jeseter malý využit pro intenzívní akvakulturu a jako původní druh ČR také pro vysazování do tekoucích vod ČR. Původ pohořelických jeseteřích násad ze slovenského úseku Dunaje byl doporučen.
|
|
|
Chov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Němec, M.
Cílem této studie bylo ověřit možnost využití letního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) pro produkci násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách. Dvě skupiny těchto ryb byly převedeny z přirozené diety na umělou dietu pomocí polovlhkého krmiva (varianta A) a pstružího suchého krmiva (Dan-Ex 1352 - varianta B). Průměrná celková délky (TL) importovaných ryb byla 44,3 mm a průměrná individuální hmotnost (w) 0,606 g. V každé nádrži bylo 255 jedinců. Počáteční hustota obsádky byla 2,34 g.l-1 (3,86 ks. l-1). Teplota vody během experimentu kolísala v intervalech 21-23 0C. Dne 14. července 2004 byla u 96 chovaných jedinců ve variantě A průměrná individuální hmotnost 1,51 g (přežití 37%) a u 61 jedinců ve variantě B průměrná individuální hmotnost 1,26 g (přežití 24%). Dne 30.10. 2004 byla průměrná individuální hmotnost ryb 13,34 g. Náš jednoduchý experiment prokázal možnost exploatace plůdku candáta obecného pro intenzívní chov násadového materiálu.
|
host ::
RSS.