Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Intenzivní chov okounka pstruhového (Micropterus salmoides) v RAS s různým světelným režimem
BOŇKO, Dominik
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) patří mezi druhy ryb, které nemají v České republice významnou pozici mezi chovanými druhy ryb. Poslední dobou ale přichází do popředí trend budování recirkulačních systémů s oteplenou vodou. Chov v takových podmínkách otevírá možnosti zavedení nových teplomilných druhů ryb mezi které okounek pstruhový rozhodně patří. Obecnými podmiňujícími faktory jeho úspěšného chovu jsou teplota a čistota vody, vhodná krmná směs a správná hustota obsádky. Tato práce se zabývá dalším faktorem, který se podílí nejen na úspěšnosti chovu, ale i na provozních nákladech systému. Jedná se o vliv fotoperiody během chovu. Během experimentu byly vytvořeno pět experimentálních skupin podle doby svícení (8, 12, 16, 20 a 24 hodin světla denně) se třemi opakováními. Experiment trval 16 týdnů. Průměrná teplota vody byla 24,6 °C. Počáteční hustota obsádky byla u všech nádrží totožná (20,6 kg . m-3). Nasazené ryby měly průměrnou hmotnost 32,6 +- 2,1 gramů. Krmná dávka byla stanovena na 1% biomasy denně. Jako krmivo byla použita plovoucí suchá krmná směs Skretting R-2 Europa 15 F o velikosti 2 mm. Krmivo obsahovalo 55 % proteinu a 16 % tuku. Ryby byly krmeny ručně. Všechny skupiny vykazovaly během experimentu vysoké přežití (99,4 - 100 %). Nejlepších výsledků dosáhla skupina 8 hodin, která měla nejnižší konverzi krmiva (FCR= 0,94 +- 0,06) a nejvyšší rychlost růstu (SWGR= 0,6 +- 0,04 % . den-1). Skupina 8 hodin dále vykazovala nejvyšší průměrnou individuální kusovou hmotnost ryb (W= 64,07 +- 2,82 g). Naopak jako nejhorší se jevila skupina 12 hodin, která měla nejnižší průměrnou individuální hmotnost 57,51 +- 1,51 g, rychlost růstu (SWGR= 0,49 +- 0,04 % . den-1) a nejnižší konverzi krmiva (FCR= 1,16 +- 0,08). Tyto dvě skupiny se ve většině produkčních ukazatelů významně statisticky lišily. Index perviscerálního tuku rostl společně s biomasou. Čím delší byla fotoperioda, tím vyšší byl obsah amoniaku a laktátu v krevní plazmě. Naopak se snižoval obsah glukózy. Delší fotoperioda také ovlivňovala vyšší tvorbu antioxidačních látek.
Odkrm plůdku lína obecného (Tinca tinca) s využitím obohacených nauplií žábronožek (r. Artemia)
BOŇKO, Dominik
Cílem pokusu bylo ověřit vliv obohacených nauplií žábronožek (r.\kur{(Artemia)}) ke zvýšení přežití raného plůdku lína obecného (\kur{(Tinca tinca)}) chovaného v laboratorních podmínkách při průměrné teplotě vody 25,8 °C. Celková délka pokusu byla 42 dní. K obohacování nauplií byly použity dva komerční přípravky na obohacování žábronožek od firmy Selco (Selco DHA a Selco Spresso). Plůdek byl touto dietou krmen ve dvou variantách (7 a 21 dní) s následných přechodem na suché startérové krmivo. Do pokusu byly rovněž zařazeny kontrolní skupiny krmené neobohacenými naplii žábronožky (rovněž po dobu 7 a 21 dnů). Přechod na startérové krmivo (Inicio Plus GR od firmy Biomar) byl proveden čtyřdenním co-feedingem, kdy se postupně snižoval podíl zkrmovaných nauplií. U skupin s přechodem z živé potravy na startérovou krmnou směs po 7 dnech odkrmu bylo dosaženo vyšší rychlosti růstu (13,41 %-d-1), průměrné individuální hmotnosti (142,74 +- 57,06 mg) a celkové délky (21,08 +- 3,27 mm), včetně vyšší variability dvou posledně uvedených parametrů. Současně bylo ale zaznamenáno nízké přežití plůdku (2,8 %). Vyprodukovaná biomasa byla nižší. U plůdku krmeného živou potravou prvních 21 dnů bylo dosaženo nižší rychlosti růstu (10,77 %-d-1), individuální hmotnosti (48,61 +- 18,13 mg) a celkové délky (16,05 +- 1,66 mm). Přežití plůdku bylo v tomto případě ale mnohem vyšší (25,1 %). Vyprodukovaná biomasa byla u plůdku krmeného živou potravou tři týdny téměř trojnásobně vyšší (219,3 g), než u plůdku krmeného živou potravou jeden týden (71,4 g). Možno konstatovat, že nebyl prokázán vliv obohacování nauplií žábronožky na růst plůdku lína. Avšak plůdek krmený jeden týden obohacenými nauplii dosáhl mírně vyššího přežití za celou dobu odchovu. Ve srovnání s kontrolou (3,3 %), bylo dosaženo při použití přípravku Selco Spresso přežití plůdku 3,7 %, resp. u Selco DHA to bylo 1,4 %. Dosažené výsledky mohly být částečně ovlivněny parazitárním onemocněním plůdku v průběhu odchovu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.