|
|
Problematika komunikace se seniory s poruchou sluchu
BLAFKOVÁ, Šárka
V této diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zmapovat efektivní dovednosti, které sestry využívají při komunikaci se seniory s poruchou sluchu. Cíl 2: Zjistit, jak na seniory s poruchou sluchu působí nevhodná komunikace sester. Oba cíle byly splněny, protože jsme potvrdili a nepotvrdili hypotézy a také získali odpovědi na výzkumné otázky. Kvantitativní šetření bylo provedeno u všeobecných sester pracujících na odděleních následné péče, v domovech pro seniory a v agenturách domácí péče. Byla upřednostněna technika dotazníku. Při tvorbě dotazníku bylo vybráno 18 otázek otevřeného i uzavřeného typu. Před rozdáním dotazníků předcházel předvýzkum, který napomohl některé otázky upravit či doplnit. Při předvýzkumu byl dotazník rozdán šesti sestrám pracujících na oddělení následné péče a v domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Dotazníky byly rozdány 200 sestrám, řádně vyplněných dotazníků využitelných ke zpracování se vrátilo 178, návratnost tedy byla 89 %. Dotazníky byly zpracovány během měsíce ledna 2012. Pro kvantitativní šetření byly určeny tři hypotézy. Hypotéza 1: Druh vzdělání ovlivňuje komunikační dovednosti sester při komunikaci se seniory s poruchou sluchu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry dodržují zásady komunikace se seniory s poruchou sluchu, se také potvrdila. Naopak hypotéza 3: Sestry vnímají ošetřovatelskou péči o seniory s poruchou sluchu jako zatěžující, potvrzena nebyla. Při kvalitativním šetření byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru s 10 seniory s poruchou sluchu. Rozhovor byl veden na podkladě předem stanovených otázek. Otázky respondenti zodpovídali během měsíce února 2012. V rámci kvalitativního šetření se zodpověděly tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jak na seniory s poruchou sluchu působí současný způsob komunikace sester? Odpověď 1: : Současný způsob komunikace sester působí na seniory s poruchou sluchu pozitivně. Na výzkumnou otázku 2: Jak vnímají senioři s poruchou sluchu nonverbální komunikaci sester? vyplynula odpověď 2: Nonverbální komunikaci sester senioři s poruchou sluchu vnímají jako přijatelnou. Poslední výzkumná otázka 3: S jakými problémy se senioři s poruchou sluchu setkávají při komunikaci se sestrou? byla zodpovězena odpovědí 3: Senioři s poruchou sluchu uvedli jako nejčastější problém nedodržování očního kontaktu. Výstupem této práce je standard, jehož obsahem bude postup komunikace se seniorem s poruchou sluchu, aby byla zajištěna kvalitní komunikace se seniory s poruchou sluchu. Tento standard bude poskytnut zařízením, ve kterých bylo prováděno kvantitativní i kvalitativní šetření. Dále je výsledkem práce informační brožura zaměřená na doporučení pro komunikaci se seniory s poruchou sluchu.
|
|
|
Deficit sestry {--} edukátorka u nemocných po amputaci dolní končetiny v praxi.
BLAFKOVÁ, Šárka
Tato práce je zaměřena na téma deficit sestry edukátorky u nemocných po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. V práci bylo stanoveno pět cílů. Z nichž se některé zaměřovaly na péči o nemocného po amputaci dolní končetiny a jiné na edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny v ošetřovatelské praxi. Cíl 1: Zmapovat ošetřovatelskou péči o amputovaný pahýl z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit, zda sestry edukují nemocného po amputaci dolní končetiny dle edukačního plánu. Cíl 3: Zjistit, zda existují překážky, které brání sestrám v edukaci nemocných po amputaci dolní končetiny. Cíl 4: Zjistit, jaké problémy nejčastěji udávají nemocní po amputaci dolní končetiny. Poslední cíl 5: Zjistit, jak nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci. Všechny cíle byly splněny. Dále byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. Hypotézy byly stanoveny celkem tři. Hypotéza 1: Sestry dodržují při poskytování ošetřovatelské péče o nemocného po amputaci dolní končetiny zásady ošetřování pahýlu, byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny využívají edukační plán, byla rovněž potvrzena. Hypotéza 3: Sestry při edukaci nemocného po amputaci dolní končetiny udávají jako nejčastější překážku nedostatek času na edukaci, byla nepotvrzena. Výzkumné otázky byly také stanoveny tři. Výzkumná otázka 1: Jaké nejčastější problémy udávají nemocní po amputaci dolní končetiny? Odpověď 1: Nejčastější problém udávají nemocní pohyb a naučit se chodit. Výzkumnou otázku 2: Ve kterých oblastech potřebuje nemocný po amputaci dolní končetiny pomoc sestry? Odpověď 2: Pomoc potřebují nemocní po amputaci dolní končetiny v oblasti fyzické zejména při pohybu. Výzkumná otázka 3: Vnímá nemocný po amputaci dolní končetiny edukaci jako přínos? Odpověď 3: Nemocný po amputaci dolní končetiny vnímá edukaci jako přínos. Přínos nemocní pociťovali v tom, že některé činnosti jsme je naučili nebo jim vysvětlili jejich podstatu. Výsledkem této práce je edukační plán, který je specificky upraven pro nemocné po amputaci dolní končetiny. Je zaměřen na postup při jednotlivých krocích edukace nemocného po amputaci.
|
host ::
RSS.