|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
BERGEROVÁ, Denisa
Rodina, základní a nenahraditelná instituce, představuje nejen pro dítě, ale i ostatní její členy, především citové zázemí, pocit jistoty, lásky a bezpečí. Dítě si v rodině utváří úzké vztahy ne jen se svými rodiči, ale i se svými sourozenci. Sourozenecký vztah nabízí citovou oporu, možnosti sdílení radostí i starostí, ale i spolupráci a spiklenectví proti rodičům. Sourozenci tedy mohou nabízet pomoc v těžkých okamžicích života, naopak ale mohou také vznikat mezi sourozenci konflikty, objevuje se žárlivost a rivalita. Narození dítěte s těžkým zdravotním postižením představuje pro rodiče obrovskou zátěž, ale dopady této situace na sourozence nejsou dosud dostatečně popsány. Tento sourozenecký vztah může být více emoční, má svá specifika a nezaměnitelnou kvalitu. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první kapitole se pozornost věnuje rodině, jejím funkcím, výchovným stylům a současným rodinným "trendům". Druhá kapitola se zaměřuje na zdravotní postižení, které je dále rozděleno na základní typy, tedy tělesné postižení, smyslová postižení, mentální postižení a postižení kombinované. Ve třetí kapitole se více zaměřujeme na rodinu s dítětem s těžkým zdravotním postižením a poslední kapitolu věnuji sourozencům, zejména potom sourozencům dětí s postižením. Praktická část si klade za cíl přiblížit situaci sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině a najít pozitivní aspekty této situace. Dílčími cíli jsem se pokusila zjistit, jaké nároky klade na tyto sourozence rodina a zda se u těchto sourozenců projevují tendence k prosociálnímu chování, zejména v oblasti zájmů, vzdělání a zaměstnání. Realizace praktické části bakalářské práce probíhala formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování. Technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma skupinami respondentů. První skupinou byli sourozenci osob s těžkým zdravotním postižením, druhou pak sourozenci osob intaktních, tedy vybraný vzorek běžné populace. Výsledky výzkumné části následují vždy po dílčím okruhu odpovědí respondentů. Vzhledem k výsledkům je zřejmé, že sourozenci osob s těžkým zdravotním postižením plní v domácnosti stejné povinnosti, jako sourozenci osob intaktních. Jsou na ně však kladeny vyšší nároky, co se týká péče o sourozence. Nikdo z dotazovaných si nemyslí, že by měl povinností méně, kdyby jeho sourozenec byl zdravý. Výsledky výzkumu ukázaly, že sourozenci dětí s těžkým zdravotním postižením mají vyšší předpoklad k takovým osobnostním předpokladům, které zvyšují tendenci k prosociálnímu chování. Projevují se u nich pocity empatie, sociálního cítění, dále také pociťují "ochranitelský pud" vůči sourozenci, cítí se být nesobečtí a trpěliví. Zájmy a koníčky sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením se neliší od zájmů sourozenců dětí bez postižení. Volný čas však se svým sourozencem tráví více sourozenci dětí s těžkým zdravotním postižením. Dobrovolnické činnosti se ve větší míře věnují sourozenci dětí s těžkým zdravotním postižením. Tato práce by mohla být největším přínosem především pro samotné rodiče a sourozence dětí s těžkým zdravotním postižením, jelikož jim může pomoci nahlédnout na danou problematiku i z jiné strany - bude jim tedy jakousi zpětnou vazbou. Práce může být dále využita studenty, kteří se připravují k výkonu pomáhajících profesí, neboť jim pomůže v orientaci v dané problematice. Stejně tak by mohla sloužit i pracovníkům v pomáhajících profesích. V neposlední řadě může být využita pro tvorbu odborného materiálu, věnujícímu se této problematice.
|
host ::
RSS.