Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Změna životního stylu mužů po akutním infasrktu myokardu
BENOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma: {\clqq}Změna životního stylu mužů po akutním infarktu myokardu``, se v obecné části zaměřuje na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění , ucelený systém rehabilitace , prevenci (primární, sekundární a terciární), životní styl a systém sociálního zabezpečení České republiky. Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění lze rozdělit na faktory ovlivnitelné (výživa, kouření,nedostatek pohybu, užívání alkoholu, hypertenze, dyslipoproteineme, diabetes mellitus, obezita), faktory neovlivnitelné (věk, pohlaví a genetické faktory) a faktory behaviorální kam lze zařadit faktory psychosociální a ekonomické. Hlavním cílem práce je zjistit míru výskytu rizikových faktorů u mužů po akutním infarktu myokardu a možnost jejich aktivního zapojení do změny životního stylu. Výzkum probíhal formou dotazníků, umístěných v kardiologických ambulancích na Příbramsku, sběr dat probíhal od listopadu 2009 do února 2010. Výzkum byl kvantitativní, dotazník byl anonymní v tištěné podobě, obsahoval 29 otázek a respondenti odpovídali písemně. Z celkového počtu 1 000 rozdaných dotazníku,se jich plně vyplněných vrátilo 231. Návratnost dotazníků byla 23,1%. Výběrový vzorek byl kvótní, dotazníky byly určeny pouze pro muže, kteří prodělali akutní infarkt myokardu (dva základní identifikační znaky). Stanovila jsem si dvě hypotézy. První byla, že vzděláni populace hraje významnou roli ve výskytu kardiovaskulárního onemocnění a podvědomí o vlivu životního stylu na snižování rizik vzniku těchto onemocnění. Druhá hypotéza byla, že u mužů po prodělaném infarktu myokardu není efektivně a důsledně prováděna sekundární prevence rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Obě moje hypotézy se potvrdily. Lékaři a odborná veřejnost je jistě dobře informována o prevenci a terapii kardiovaskulárních onemocnění. Jde o to jak efektivně se odborné informace a doporučení dostávají do podvědomí naší populace. Výsledky výzkumů dokládají, že vzniká pomyslná propast mezi doporučovanými radami pro změnu životního stylu a pozitivního ovlivnění ovlivnitelných a behaviorálních rizikových faktorů a radami, které lékaři v rutinní praxi poskytují. Je potřebné vytvořit v rámci uceleného systému rehabilitace programy intervence životního stylu. Tento systém je v české republice aplikován v rámci lázeňské péče. Účinek lázeňské péče je krátkodobý půl roku až rok a chybí přímá návaznost například na dietologické poradny a odborné fyzioterapeuty. Doporučení ohledně změny životního stylu by měla být celospolečensky šířena, aby se dostala do širokého podvědomí naší populace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.