|
|
Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života
BELEŠOVÁ, Romana
Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.
|
|
|
Vliv duly na hladký průběh porodu a na práci porodní asistentky a dětské sestry
BELEŠOVÁ, Romana
Porod, podobně jako smrt, představuje univerzální zkušenost. Může být v životě mnoha žen nejmocnějším tvůrčím zážitkem, zlomkem v proudu lidské existence. Může být oslavou radosti a je možné ho prožívat krásně a s důstojností. Narození člověka je vnímáno jako přírodní fascinující jev zanechávající v nás velice hluboké dojmy. Dnešní doba je nakloněna tak zvaným přirozenějším způsobům porodu. Současným trendem v porodnici je humanizace porodnictví a porodu jako takového. To znamená, že nejlepším způsobem prožití těhotenství je správná příprava na těhotenství, na porod a na novou úlohu matky a otce. Důležitý je aktivní přístup k těhotenství již od začátku, zjišťování informací a učení se praktickým dovednostem k porodu ze strany nastávajících rodičů. Je téměř samozřejmé, že na jedné z nejsmysluplnějších životních cest jako je narození dítěte, bývá přítomen otec nebo jiná blízká osoba rodičky. Kromě nejbližších osob doprovází matku někdy při porodu dula. Tímto termínem je označována poskytovatelka péče (průvodkyně porodem, společnice, pomocnice u porodu) {--} žena, jež má základní školení o vedení porodu a zná různé ošetřovací postupy. Dula poskytuje psychickou podporu, fyzickou pomoc, vysvětlení toho, co se při porodu děje a představuje jistotu {\clq}qpřátelské přítomnosti``. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Data k potvrzení či nepotvrzení stanovených hypotéz byla získávána prostřednictvím dotazníků v měsících leden až březen roku 2009. Jeden byl určen matkám a druhý byl vytvořen pro porodní asistentky a dětské sestry. Výzkumný soubor tvořilo 110 (100 %) respondentek. Z toho bylo 42 (38 %) maminek z Jihočeského kraje, 34 (31 %) porodních asistentek a 34 (31 %) dětských sester pracujících v Jihočeském kraji v nemocnicích, v těhotenských poradnách a v poradnách praktického pediatra. Výzkumné soubory netvořily příliš velké počty respondentek, jelikož téma duly není mezi veřejností ještě tolik rozšířeno. Protože byla každá skupina respondentek zpracována samostatně, byl jejich příslušný počet považován nadále za 100 %. Cíle bakalářské práce měly zjistit, zda mají matky zájem o ovlivnění porodu ze strany duly, jak jsou porodní asistentky a dětské sestry informovány o náplni činnosti duly a zda je přítomnost duly při porodu přínosem pro práci porodní asistentky a dětské sestry. Všechny stanovené cíle byly splněny. První hypotéza, která předpokládala pozitivní hodnocení matek duly jako doprovodu k porodu, byla potvrzena. Druhá hypotéza, v níž bylo na základě získaných zkušeností z praxe předpokládáno, že porodní asistentky jsou více informovány o náplni činnosti duly při porodu, byla potvrzena. Třetí hypotéza, jež předpokládala vnímání přítomnosti duly při porodu ze strany porodních asistentek pozitivněji než hodnocení dětských sester, byla též potvrzena. Bakalářská práce bude prospěšná jak matkám rozhodujícím se o doprovodu duly k porodu, tak porodním asistentkám a dětským sestrám, jež se setkávají v porodnicích a poradnách s matkami v doprovodu duly.
|
host ::
RSS.