|
|
Hodnocení počtu a kvality potomstva hřebců slezského norika
BARTOKOVÁ, Markéta
Slezský norik je původní české plemeno chladnokrevného koně, jehož plemenná kniha byla roku 1995 schválena Ministerstvem zemědělství České republiky. Slezský norik je mohutný chladnokrevník s méně harmonickou stavbou těla, který se v současnosti využívá nejen v zemědělství, lesnictví, ale i k rehabilitačním a rekreačním účelům. Cílem diplomové práce bylo vypracování přehledu informací o plemenných hřebcích zapsaných v plemenné knize slezského norika, kteří působí v chovu. Dokázat zda existuje rozdíl mezi výsledkem hodnocení exteriéru, zkoušek výkonnosti a vlastnostmi, které předávají hřebci na své potomstvo. Diplomová práce vyhodnocovala kvalitu potomstva hřebců slezského norika, jejímž hlavním cílem bylo, zjistit zda se mezi plemeníky vyskytují jedinci, kteří mají dostatek potomků pro objektivní hodnocení kontroly dědičnosti. Plemenná kniha slezského norika evidovala 44 plemeníků, z nichž pouze 23 jedinců mělo potomky v chovu, jejichž počet byl 266 jedinců působících v plemenitbě. Pro analýzu byla vybrána data, která byla poskytnuta z údajů plemenných knih asociace svazů chovatelů koní - tělesné rozměry, hodnocení exteriéru a výsledky výkonnostních zkoušek. Pomocí statisticko-matematických metod, byla všechna získaná data vyhodnocena v tabulkách i graficky. Na závěr byli hřebci, kteří měli 10 a více potomků, detailně zhodnoceni, výsledky jejich potomstva byly porovnány s průměrnými výsledky potomků (pouze SN) všech hřebců, působících v chovu slezského norika. Analýzou bylo prokázáno, že 68 % z celkového počtu potomstva, tvoří potomci zapsaní v plemenné knize slezského norika. Průměrné tělesné rozměry byly: KVH 159,07 cm, KVP 170,88 cm, OH 204,85 cm a Ohol 23,20 cm. Hodnocení exteriéru prokázalo průměrný celkový výsledek 7,47 bodů. Celkový výsledek analýzy prokázal průměrný výsledek výkonnostních zkoušek 7,83 bodů. Nejvíce potomků působících v chovu měl hřebec Steimur 2691, který měl 75 potomků, z nichž 44 % tvořilo potomstvo SN. Nejlépe hodnocené potomstvo (exteriér 7,76 a výkonnostní zkoušky 8,03) měl hřebec Steiman 2885.
|
|
|
Rozmístění a využití fríských koní na území České republiky
BARTOKOVÁ, Markéta
Fríský kůň pochází ze severu Nizozemí, odkud se k nám po roce 1990 začal dovážet. Největší zásluhu na rozvoji chovu fríských koní v ČR měl v roce 1996 hřebčín v Pecínově u Benešova. Fríský kůň se dodnes chová ve třech typech, z nichž nejpočetnějším typem je střední (univerzální). Fríský kůň musí ve třech letech splňovat několik předpokladů pro zařazení do chovu. Nejvíce se při výběru hodnotí exteriér, chody a doklady o jeho původu. Hlavní plemenná kniha je vedena v Nizozemsku, u nás je pouze asociace, která registruje fríské koně na území ČR. Fríský kůň se využívá v drezúře, do zápřehu, k rekreaci a show. Bakalářská práce se zabývala rozmístěním a využitím fríských koní na území České republiky. Pomocí biometrických metod byli změřeni jedinci tohoto plemene za účelem zjištění jejich tělesných rozměrů a využití. V České republice se v roce 2012 chovalo 601 fríských koní, nejvíce byly zastoupeny klisny (406 kusů). V této práci byly u 53 koní změřeny čtyři základní tělesné rozměry. Průměrná kohoutková výška hůlková těchto koní byla 164,1 cm u hřebců, 160,9 cm u klisen a 163,7 u valachů. Tento rozměr je jediný, který je stěžejní pro zápis fríských koní do plemenné knihy. Bylo zjištěno, že nejvíce koní se využívá k rekreačnímu ježdění.
|
host ::
RSS.