|
|
Vnímání bezpečí v ošetřovatelské praxi
BARNÁŠOVÁ, Lucie
Tématem této diplomové práce je "Vnímání bezpečí v ošetřovatelské praxi". Zatímco většina literatury je zaměřena na fyzické aspekty bezpečí, tato práce je zaměřena na ty psychické. Tato práce má dohromady dva cíle. Jejím prvním cílem je zjistit, jaké jsou možnosti zajištění pocitu bezpečí pacienta a sestry z pohledu sester. Druhý cíl je zjistit, jak vnímají sestry vlastní pocit bezpečí při vykonávání své profese. Výzkumné otázky jsou 1) Jak pacienti vnímají své bezpečí během jim poskytované ošetřovatelské péče? 2) Co pro sestry znamená pacientovo bezpečí? 3) Jak je personálem vnímáno jejich vlastní bezpečí během výkonu práce? Teoretická část popisuje bezpečí, potřeby, komunikaci, důvěru a možnosti zajištění fyzického a psychického bezpečí jak pacientů, tak sester. Praktická část sestává z rozhovorů se sestrami a pacienty o bezpečí a faktorech, které by ho mohly ovlivnit. Data byla sbírána skrz polostrukturovaný rozhovor se sestrami a pacienty nacházejícími se v nemocnicích v jižních a západních Čechách. Výzkum zahrnoval 20 respondentů, 10 z řad sester a 10 z řad pacientů, záměrně vybraných i s pomocí techniky sněhové koule. Data byla sbírána od května do července 2019 a výzkum byl ukončen ve chvíli teoretického nasycení. Rozhovory pokrývaly témata jako bezpečí, komunikace, důvěra, kvalita péče, EBN, týmová práce a co sestrám chybí při zajišťování bezpečí svého a svých pacientů. Výsledky ukazují, že každý člověk vnímá své bezpečí jinak a je nutné péči přizpůsobit specifickým potřebám pacienta. Respondenti se shodli na důležitosti správné komunikace, důvěry mezi sestrou a pacientem, stejně jako mezi personálem, a informovanosti. Většina sester také odpověděla, že jim schází více času, který by strávily se svým pacientem k vybudování vzájemné důvěry a rozvinutí jejich pocitu bezpečí. Na vině bývá nedostatek personálu na oddělení. Tato diplomová práce zmapovala vnímání bezpečí sester a pacientů, včetně některých nedostatků zapojených v aktuální ošetřovatelské praxi. Může sloužit jako odkazový materiál při výuce.
|
|
|
Možnosti využití kulturně specifických modelů v současném ošetřovatelství
BARNÁŠOVÁ, Lucie
Multikulturní ošetřovatelství je koncept, jehož počátek může být vysledován do 50. let minulého století. Započal díky Madeleine Leiningerové a od té doby se dál úspěšně vyvíjí. Kvůli němu započala celá řada modelů zaměřujících se na tento aspekt ošetřovatelství. Prvním cílem této práce je analyzovat dostupnou literaturu týkající se využití kulturně specifických modelů. Druhým je zmapovat možnosti využití kulturně specifických modelů v současném ošetřovatelství. A posledním cílem je vytvořit informační materiál týkající se možnosti využití kulturně specifických modelů v současném ošetřovatelství. Nejprve tato práce popisuje některé teoretické základy co je to kultura a jiné pojmy s ní spojené. Pak popisuje 7 kulturně specifických modelů model Leiningerové, model Gigerové-Davidhizarové, Blochův průvodce, model Campinhy-Bacotové, model Papadopoulosové, Tilkiové, a Taylorové, model Purnella a jako poslední model Schimové, Doorenbosové, Benkertové a Millerové. Po popsání teoretických základů mapuje tato práce využití kulturně specifických modelů v praxi. K tomu byly použity knižní i internetové zdroje. Skrze ně jsme získali data o četnosti použití těchto modelů a o tématech, na která se zaměřovaly. Tato práce pak tyto data shrnuje a poukazuje na možné využití kulturně specifických modelů v ošetřovatelství v zahraničí, stejně tak jako místně. Tato práce je navržena tak, aby sloužila jako informační materiál pro studenty zdravotnických oborů a stejně tak již pracující sestry.
|
host ::
RSS.