|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky v následujícím znění: "S jakým typem agresivního chování ze strany klientů se sestry pracující v domovech pro seniory setkávají?", "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci předcházení agresivnímu chování klientů?" a "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci zvládání agresivního chování klientů?" Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet otázek, z toho první tři otázky sloužily k zjištění identifikačních údajů informantů. V případě potřeby byly kladeny také doplňující otázky. Podklad pro rozhovor je součástí této práce jako příloha č.1. Otázky byly koncipovány tak, aby co nejlépe odhalily zkušenosti sester v oblasti problematiky agrese klientů. Zaměřeny byly především na jednání s agresivním klientem, prevenci a příčiny agrese, dopad agrese na psychickou pohodu sester a také na znalosti sester v oblasti dané problematiky. Výzkumný soubor byl tvořen celkem sedmi všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly v různých domovech pro seniory. Rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou začleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií, do kterých byly rozděleny pro lepší přehlednost. Tyto kategorie přehledně popisují jednotlivé zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na ošetřovatelkou péči o agresivního klienta v domově pro seniory. Z výzkumného šetření vyplývá, že každá z dotazovaných sester se již s agresivním chováním klienta setkala, převážně s agresí verbální. Informantky udávají, že agresi řeší především individuálně na základě předchozích zkušeností s klientem, stejně tak volí i prevenci.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů u původní valašky
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení úrovně reprodukčních ukazatelů u stáda ovcí plemene původní valaška ve šlechtitelském chovu Ing. Jana Vejčíka. Za sledované období (2007 - 2011) byly u 457 bahnic hodnoceny následující ukazatele: oplodnění, plodnost, intenzita reprodukce, celkový odchov, jalovost, odchov z narozených jehňat a celková úmrtnost jehňat. Vliv věku bahnic na plodnost a zastoupení ovcí dle četnosti vrhu bylo vyhodnoceno pomocí statistických metod. Zjištěné parametry sledovaného stáda byly porovnány se stády, zařazenými v kontrole užitkovosti Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR. Závěrem byla vyhodnocena ekonomika tržeb za jatečná jehňata v závislosti na plodnosti. Průměrná plodnost stáda dosáhla 171,77 %. Průměrný podíl oplodnění byl vyhodnocen na úrovni 92,54 %, z čehož je zřejmé, že průměrný počet jalových ovcí ve stádě byl 7,46 %. Výše celkového odchovu ve stádě činila 143,19 %, intenzita reprodukce dosáhla 158,93 %. Celková úmrtnost jehňat (10,03 %) ovlivnila podíl odchovu z narozených jehňat (89,97 %). Ze studie vyplývá, že s delší dobou existence farmy se zvyšuje hodnota plodnosti bahnic (v roce 2011 téměř 179 %). Ve sledovaných letech má rostoucí tendenci také počet ovcí s dvojčaty (v roce 2011 porodilo dvojčata již 59 bahnic), což vypovídá o dobrém kondičním stavu zvířat a celkově o dobrém zdravotním stavu celého stáda. Dále bylo zjištěno, že nejvyšší plodnosti dosahují bahnice ve věku 5 až 7 let. Statistické vyhodnocení ukazatelů plodnosti, intenzity reprodukce a celkového odchovu ukázalo rozdíly v průměrných hodnotách sledovaného stáda v porovnání se stády v kontrole užitkovosti Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR. Výrazně vyšší hodnoty plodnosti, intenzity reprodukce a celkového odchovu bylo dosaženo ve sledovaném stádě. Rozdíl se neprojevil (resp. nebyl statisticky průkazný; p > 0,05) pouze u parametru oplodnění. Tržby za jatečná jehňata v přepočtu na bahnici byly ovlivněny podílem jalových ovcí a celkovou úmrtností jehňat, ovlivnění však činilo pouze asi 20 % z celé závislosti. Pokud by nebylo přihlédnuto k celkové úmrtnosti jehňat a počtu jalových ovcí, pak by platilo, že s vyšší plodností rostou přímo úměrně i tržby za jatečná jehňata.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dávky pomoci v hmotné nouzi na Vltavotýnsku
BALOUNOVÁ, Lucie
Práce začleňuje sociální pomoc do systému sociálního zabezepčení, vymezuje pojmy a zabává se štědrostí systému při posuzování dávek přčed sociální reformou a poj ní. Teoretická část vymezje tři základní pilíře sociálního zabezepčení, vymezuje sociální pomoc a vymzeuje pojmy, které s danou problematikou úzce korespondují. Praktická část przenetuje stav při pouzování dávek před rokem 2007 a při posuzování stavu po roce 2007. Soustřeďuje se na otázku, zda novela zákona přinesla kýžený pozitivní výsledek, zda je nové opatření motivující k aktivní snaze hledat si zaměstnání nebo přijetí méně placené práce a zda jsou zvýhodněny aktivní osoby oproti osobám, které aktivitu neprokazují.
|
host ::
RSS.