|
|
Mapování buněčné populace exprimující Sonic hedgehog při embryonálním vývoji srdce
Břežná, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Šaňková, Barbora (oponent)
jeden ze tří členů rodiny Hedgehog, jejíž signální dráha hraje zásadní roli při řízení vývoje obratlovců. Právě Sonic hedgehog má převládající úlohu při organizaci vývojových procesů většiny orgánových systémů. Je zajímavé, že jeho přímá exprese či příspěvek populací exprimujících tuto signální molekulu nebyla nikdy popsána. Cílem této práce pokusit se detekovat buňky, které exprimovaly přímo srdeční tkáni se zaměřením na myokard. Tyto buňky od embryonálního 10,5 do 16,5 a dále postnatálně. Rovněž jsme hodnotili aktuální expresi S srdeční tkáni od embryonálního dne 12,5 do embryonálního dne 15,5. K detekci buněčných linií exprimujících Sonic hedgehog jsme využili CreLoxP systém, X galové barvení, fluorescenční a konfokální mikroskopii. Přítomnost buněk, které exprimovaly Sonic hedgehog minulosti jsme ve vyvíjejícím se srdci rovněž hodnotili s pomocí imunohistochemie. Dle našich výsledků byla v myším myokardu prenatálně i postnatálně prokázá přítomnost descendentní linie buněk exprimujících S provedené analýzy ývá, že tyto buňky srdeční tkáni detekovat od embryonálního dne 10,5 až do postnatálního období. Aktuální exprese srdeční tkáni v embryonálních dnech 12,5 až 14,5 Tato studie přinesla zásadní nové poznatky v oblasti vývoje srdce a mohla by v boji proti srdečním vývojovým vadám a také v hledání nových...
|
|
|
Vývoj obličeje a jeho molekulární podstata
Břežná, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Hrubá, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je přehledem nejdůležitějších milníků při vývoji lidského embrya v oblasti hlavy a obličeje a přináší ucelený přehled nejnovějších poznatků ve vývojové a molekulární embryologii kraniofaciálních struktur se zaměřením na fúzi faciálních výběžků. V raném embryonálním období se odehrávají nejdůležitější vývojové změny v oblasti hlavy. Tato fáze je proto nejvíce náchylná na vznik defektů a malformací. Nejčastějším defektem v oblasti hlavy a obličeje je rozštěp rtu a/nebo patra, vyskytující se samostatně (nesyndromický) nebo v rámci syndromu (syndromický). Nejčastější příčinou vzniku rozštěpu je nedostatečná proliferace v obličejových výběžcích a patrových ploténkách, která je zapříčiněna chybnou exprimací genů nebo receptorů daných genů, jejichž funkci lze modelově testovat na myších a kuřatech. Předložená práce sumarizuje také znalosti z etiologie rozštěpových vad v kontextu nových poznatků o splývání obličejových výběžků a osifikace v dané oblasti. Prohlubování našich znalostí vývoje obličeje a defektů s ním spojených je důležité pro přesnou prenatální diagnostiku a úspěšné léčení pacientů, jejichž problémy nemusí být pouze estetické, ale i život ohrožující.
|
host ::
RSS.