|
|
Minimalizační a půdoochranné technologie uplatněné při pěstování kukuřice na zrno
Adámek, Josef
Bakalářská práce porovnává vliv různého zpracování půdy na změny půdních vlastností a na výnosy kukuřice pěstované na zrno. V práci jsou porovnávány výsledky měření z dlouhodobého pokusu monokultury zrnové kukuřice. Byly použity výsledky z let 2012 až 2014. Poloprovozní polní pokus byl veden v kukuřičné výrobní oblasti na středně těžké hnědozemní půdě. Byly porovnávány tři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou, minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením a přímé setí do nezpracované půdy. Za dobu sledování 2012-2014 byl dosažen nejvyšší průměrný výnos u varianty s orbou. Nejvyššího průměrného výnosu dosáhla kukuřice v roce 2013 s využitím konvenčního způsobu zpracování půdy (10,2 t.ha-1), nejnižšího výnosu pak v roce 2014 s využitím přímého setí do půdy bez zpracování (4,99 t.ha-1). Při porovnávání vlivu různého zpracování půdy na půdní vlastnosti byly zjištěny hodnoty, které ukazují na problém se zhutněním půdy. Toto zjištění potvrdil i průzkum půdy pomocí penetrometrického měření. Kritické hodnoty zhutnění půdy byly zjištěny v hloubce 0,10-0,30 m u varianty bez zpracování půdy. Toto zhutnění má za následek i pokles minimální vzdušné kapacity pod 10 %. Dále bylo zjištěno nadměrné zhutnění půdy v hloubce 0,20-0,30 m u varianty s mělkým zpracováním půdy. U varianty s orbou se negativní zhutnění nezjistilo. Z výsledků pozorování a ze znalostí získaných z praxe v provozu je možno doporučit jako nejoptimálnější variantu pro pěstování kukuřice na zrno v této oblasti využití mělkého zpracování půdy. Využití minimalizace je optimální pro růst a vývoj kukuřice a oproti konvenčnímu způsobu zpracování půdy je šetrnější k ochraně půdy, efektivnější na využití pracovní síly a rentabilnější.
|
|
|
Minimalizační technologie zpracování půdy ke kukuřici na zrno
Adámek, Josef
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání vlivu různého zpracování půdy na výnosy kukuřice na zrno a změny půdních vlastností. Sledování probíhalo na pokusném stanovišti s monokulturou kukuřice v pokusu založeném v roce 2001 v kukuřičné výrobní oblasti na hlinité hnědozemní půdě. V práci byly zpracovány výsledky z roku 2015 a 2016. Hodnoceny byly čtyři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou (0,22 m), hluboké zpracování půdy kypřením (0,25 m), mělké zpracování půdy kypřením (0,12 m) a přímé setí do nezpracované půdy. Nejvyššího průměrného výnosu kukuřice bylo dosaženo v roce 2016 po hlubokém kypření (13,35 t.ha-1), podobné hodnoty byly po mělkém kypření (13,23 t.ha-1) a orbě (12,94 t.ha-1), nejnižší byl výnos po přímém setí (12,35 t.ha-1). Výnosy roku 2015 byly ovlivněny extrémními klimatickými podmínkami a byly zhruba o 50 % nižší než v roce 2016. Nejvyšší výnosy v roce 2015 byly naměřeny po hlubokém kypření (6,67 t.ha-1) a nejnižší po orbě (5,63 t.ha-1). V diplomové práci byly také hodnoceny základní fyzikální vlastnosti půdy - objemová hmotnost, celková pórovitost, minimální vzdušná kapacita a objemová vlhkost. Ze statistického hodnocení vyplývá, že s klesající intenzitou zpracování půdy dochází ke statisticky významnému zvýšení hodnot objemové hmotnosti půdy a snížení celkové pórovitosti. U varianty přímého setí bylo dosaženo nejvyšších hodnot objemové hmotnosti půdy, nejnižších hodnot celkové pórovitosti a nejnižších hodnot minimální vzdušné kapacity. Tyto hodnoty naměřené u varianty přímého setí v hloubce 0,10-0,20 m překračovaly kritické limity zhutnění půd. Nejnižší objemová vlhkost byla u varianty s hlubokým kypření a nejvyšší u varianty přímého setí. Naměřený penetrometrický odpor půdy se vždy zvyšoval pod hloubkou zpracování půdy a zde se utvářela utuženější vrstva. Avšak pouze u varianty s orbou došlo k překročení kritického limitu udávajícího zhutnění půd a to v hloubce 0,25 m. Z dlouhodobého hodnocení lze doporučit variantu mělkého kypřením půdy pro pěstování zrnové kukuřice v této oblasti. Tato varianta poskytuje kukuřici optimální podmínky pro růst a vývoj, a oproti variantě s orbou je šetrnější k půdě, rentabilnější a efektivněji využívá pracovní sílu. Zkušenosti z praxe i výsledky našeho pokusu potvrdily doporučení pravidelného zařazení hlubokého kypření při pěstování kukuřice na zrno.
|
|
|
Minimalizační a půdoochranné technologie uplatněné při pěstování kukuřice na zrno
Adámek, Josef
Bakalářská práce porovnává vliv různého zpracování půdy na změny půdních vlastností a na výnosy kukuřice pěstované na zrno. V práci jsou porovnávány výsledky měření z dlouhodobého pokusu monokultury zrnové kukuřice. Byly použity výsledky z let 2012 až 2014. Poloprovozní polní pokus byl veden v kukuřičné výrobní oblasti na středně těžké hnědozemní půdě. Byly porovnávány tři varianty zpracování půdy - konvenční zpracování s orbou, minimalizační zpracování půdy s mělkým kypřením a přímé setí do nezpracované půdy. Za dobu sledování 2012-2014 byl dosažen nejvyšší průměrný výnos u varianty s orbou. Nejvyššího průměrného výnosu dosáhla kukuřice v roce 2013 s využitím konvenčního způsobu zpracování půdy (10,2 t.ha-1), nejnižšího výnosu pak v roce 2014 s využitím přímého setí do půdy bez zpracování (4,99 t.ha-1). Při porovnávání vlivu různého zpracování půdy na půdní vlastnosti byly zjištěny hodnoty, které ukazují na problém se zhutněním půdy. Toto zjištění potvrdil i průzkum půdy pomocí penetrometrického měření. Kritické hodnoty zhutnění půdy byly zjištěny v hloubce 0,10-0,30 m u varianty bez zpracování půdy. Toto zhutnění má za následek i pokles minimální vzdušné kapacity pod 10 %. Dále bylo zjištěno nadměrné zhutnění půdy v hloubce 0,20-0,30 m u varianty s mělkým zpracováním půdy. U varianty s orbou se negativní zhutnění nezjistilo. Z výsledků pozorování a ze znalostí získaných z praxe v provozu je možno doporučit jako nejoptimálnější variantu pro pěstování kukuřice na zrno v této oblasti využití mělkého zpracování půdy. Využití minimalizace je optimální pro růst a vývoj kukuřice a oproti konvenčnímu způsobu zpracování půdy je šetrnější k ochraně půdy, efektivnější na využití pracovní síly a rentabilnější.
|
host ::
RSS.