Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Každodenní život ve svědectvích urozených osob o jejich nezájmu o válečná tažení ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století
AUSOBSKÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá každodenním obrazem válek 16. a počátku 17. století. Ideál křesťanského rytířství stále prostupoval myšlení raně novověkého člověka a zasahoval do života urozených osob. Mnoho šlechticů zasvětilo svůj život válečnické kariéře. Na druhou stranu analýza dochované korespondence odkryla rozpor mezi tímto ideálem a skutečností. Bylo možné vykreslit nezájem urozených osob o válečná tažení. Historickoantropologický pohled dovolil nahlédnout na jednotlivé aktéry a jejich postupy chování, jimiž se chtěli tažení vyhnout. Důraz byl kladen na vytvoření typologie jednotlivých omluvných dopisů. Ty se staly podkladem pro stanovení strategií využívaných šlechtou. Hlavním zájmem této práce bylo pomocí metodologie kolektivních mentalit zrekonstruovat myšlení raně novověkého urozence, jenž již nebyl schopen dostát dobové normě. Vytváří pokus o kolektivní biografii, v níž na základě několika měřítek stanovuje rysy a chování šlechtického válečného absentéra.
Protiturecké tažení roku 1566 - rekonstrukce personálního složení českého stavovského vojska
AUSOBSKÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je rekonstrukce personálního složení stavovského vojska české zemské hotovosti, které roku 1566 táhlo do Uher pod vedením Viléma z Rožmberka. První kapitola pojednává o pozadí tureckých válek od jejich počátku až do roku 1606. Dále se zabývá obrazem Turka a jeho působením na raně novověkou společnost. Závěrečná část kapitoly se věnuje historiografii, která se zabývala tureckou tématikou a rozebírá prameny, které byly nezbytné pro rekonstrukci stavovského vojska. Druhá kapitola se zabývá předcházejícími okolnostmi a samotným průběhem vojenského tažení roku 1566. Třetí kapitola rekonstruuje personální skladbu vyšších a nižších velitelů, kteří táhli do Uher. Cílem kapitoly je určit regionální původ velitelů, jejich majetkové zázemí, sociální zařazení a vliv vojenských zkušeností na průběh jejich další kariéry. Poslední kapitola pojednává o všednosti vojenského tažení, která se zaměřuje na modlitby konané proti Turkům, požadované chování šlechticů v poli a jejich skutečné chování. Dále se zabývá jednotlivými omluvami a výmluvami, které šlechtici používali, aby se mohli vrátit zpět domů. Celou práci ukončuje závěr, který shrnuje zjištěné poznatky o personální skladbě českého stavovského vojska vojenského tažení roku 1566.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.