|
|
Praktické důsledky omezení svéprávnosti z pohledu veřejných opatrovníků
ANDĚLOVÁ, Miroslava
Diplomová práce nabízí vhled do problematiky veřejného opatrovnictví v České republice z pohledu veřejných opatrovníků, kteří se v praxi musí v souvislosti s novou legislativou potýkat se spoustou problémů. Práce je rozdělena do několika částí. Teoretická část v devíti podkapitolách definuje základní pojmy používané v opatrovnictví, uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, zabývá se základními principy a historií opatrovnictví, vývojem právní úpravy institutu opatrovnictví a je zde popsán i legislativní rámec opatrovnictví. Jsou v ní také zpracovány podrobnější informace o institutu omezení svéprávnosti a opatrovnictví, veřejném opatrovníkovi a poslední podkapitola je zaměřena na výčet duševních poruch, s kterými se může veřejný opatrovník u svých klientů setkat. Empirická část definuje cíle, metody výzkumu a vlastní výsledky, které jsou znázorněny a popsány v tabulkách, diskuzi a závěrečném shrnutí. Hlavním cílem práce bylo zmapovat aktivity veřejných opatrovníků ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností, dílčími cíli bylo zjistit, jak jsou ze strany veřejných opatrovníků nahlíženy legislativní změny v oblasti omezení svéprávnosti a identifikovat rizikové oblasti spojené s omezením svéprávnosti. K těmto cílům byly určeny výzkumné otázky: V jakých oblastech jsou veřejní opatrovníci ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností činní? Jaké zkušenosti mají veřejní opatrovníci s absencí údaje o omezení svéprávnosti takové osoby v občanském průkaze? Jaké jsou z pohledu veřejných opatrovníků možnosti preventivních opatření ve vztahu k osobám s omezenou svéprávností? Diplomová práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru a k vyhodnocení dat byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo sedm sociálních pracovnic, které pracují na obcích v Jihočeském kraji a vykonávají zde funkci veřejného opatrovníka. Výzkumné šetření poukázalo na náročnost, důležitost a potřebnost práce veřejného opatrovníka a problémy s tím spojené, kdy je shledávána nedostatečná konkrétní právní úprava a podrobnější metodika v této oblasti. Z výzkumu dále vyplynulo, že veřejní opatrovníci nemají s novou legislativou vždy dobré zkušenosti, zvláště chybějící údaj o omezení svéprávnosti v občanském průkaze opatrovance je v praxi problém a ani nový institut podpůrných opatření se příliš nevyužívá. Tato diplomová práce by mohla posloužit jako ucelený informační materiál pro laickou veřejnost i pracovníky, vykonávající funkci veřejného opatrovníka na obcích.
|
|
|
Důvěra v sociální pracovníky
ANDĚLOVÁ, Miroslava
Sociální práce je na důvěře postavená a sociální pracovník ji může navazovat různými způsoby. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou důvěry v sociální pracovníky při práci se seniory a tím, proč je důvěra tak důležitá. Teoretická část je rozdělena do třech kapitol. První se zabývá obecně důvěrou a jejím významem v sociální práci, kde je popsán i vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem. Ve druhá části popisuji sociálního pracovníka, jaké jsou základní předpoklady pro výkon jeho povolání a obecné předpoklady a dovednosti. Důležité jsou i jeho etické zásady, morální odpovědnost, vlastnosti, schopnosti, motivace a osobnost, aby získal důvěru klienta. Třetí část je zaměřena na sociální práci se seniory a na příkladu jejich přijetí do rezidenčních služeb poukazuji na problémy s tím spojené. Zabývám se tím, jak je možné vhodnou komunikací, aktivizačními technikami a přístupy pomoci vytvořit prostředí s atmosférou důvěry, kde se senior snáze adaptuje a může žít ještě kompetentní, autonomní, spokojený a smysluplný život. Z aktivizačních technik jsem vybrala a blíže popsala reminiscenční terapii a canisterapii a z přístupů existencionální analýzu a logoterapii, které se mi zdály nejvíce vhodné pro cílovou skupinu seniorů. Teoretickou část končím tím, jak souvisí důvěra s vírou a umíráním a jak vnímají sociální pracovníci svou práci. V empirické části jsem si stanovila jeden hlavní cíl, kterým jsem se snažila zjistit, jaké faktory ovlivňují důvěru v sociální pracovníky. K tomuto cíli byla stanovena jedna hlavní a tři dílčí výzkumné otázky. Zvolila jsem kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku sběru dat formou polostukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou prostého záměrného výběru a byl tvořen šesti sociálními pracovnicemi pracujícími v domovech pro seniory v Písku. Realizace výzkumu proběhla v období únor březen 2016. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují důvěru v sociální pracovníky. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že mezi ně patří osobnost sociálního pracovníka, především jeho schopnost empatie, trpělivost, vhodná komunikace a poskytování kvalitních služeb. Důležitý je i dostatek času na vyslechnutí seniorů, aby měli pocit, že jsou důležití a že někoho zajímají. Důvěra se nechá navazovat i díky různým aktivizacím, které ale přímo všichni sociální pracovníci neprovádějí, jen se občas účastní a jak jsem zjistila, mnou vybraný logoterapeutický přístup užívá jen psychoterapeut, který ale bohužel v organizacích nepůsobí. Většina seniorů je věřících a důvěra se někdy navazuje i přes víru a je důležitá i v posledních chvílích života seniorů, kdy jim sociální pracovník pomáhá s vyřizováním jejich osobních záležitostí nebo s urovnáním vztahů v rodině, aby mohli odejít smíření. Sociální pracovník pak vnímá svou práci jako smysluplnou, když může pomoci seniorům prožít kvalitně a důstojně závěrečnou etapu jejich života a vidí zpětnou vazbu, důvěru a vděčnost nejen seniorů, ale i jejich rodin. Domnívám se, že na výzkumné otázky jsem odpověděla. Práce by mohla sloužit jako inspirace pro začínající sociální pracovníky nebo jako podklad pro odborný článek.
|
host ::
RSS.