Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tři podoby železniční novely: Neruda, Lier, Geislová
ŽOUŽELKOVÁ, Lenka
Práce je zaměřena na téma krajiny a její recepce v průběhu 19. století autorem a čtenářem. Zabývali jsme se zkušeností, jak ji získáváme a jak se proměňuje. Zabývali jsme se také tím, že skutečná příroda nejde reprodukovat a pokaždé obsahuje i naši interpretaci. Uváděli jsme také, že autor do krajiny vkládá své myšlenky a krajina tak získává nový význam. Poté jsme uvedli vývoj znázornění krajiny skrze jednotlivé styly 19. století. Nejvíce jsme se zaměřili na vlastenectví promítnuté do krajiny. Potom jsme psali o železnici a různými názory na ni ve světě reálném a v literatuře. V literatuře jsme poté vymezili nejčastější motivy. Práci jsme zakončili analýzou textů od Jana Nerudy (Trhani, Kassandra), Jana Liera (Hop-lá!, Na rozhraní) a Irmy Geisslové (Lid na železnici). V analýze jsme uvedli, jakým způsobem autoři psali a v čem se lišili.
Průběh sukcese lesa na kalamitní holině Soběšice
Žouželková, Lenka
Práce byla zpracována na území ŠLP ML Křtiny -- l.ú. Soběšice. Cílem práce bylo zhodnotit vývoj sukcese se zaměřením zejm. na dřevinnou složku (r. 2012 - 2014) na kalamitní holině po plošném rozpadu borové tyčkoviny mokrým sněhem. Sběr a vyhodnocení dat probíhal na síti 87 inventarizačních ploch ve 3 variantách přípravy půd: bez zásahu (41), chemická (23) a mechanická (23). Na ploše bylo evidováno 7 druhů dřevin, počty na hektar postupně klesly ze 7 500 na 5 000 ks/ha. Na celé ploše dominoval habr a dub. Největší výskyt a hustota dřevin byla zaznamenána u mechanické přípravy. V prvních dvou letech dominovala výšková kategorie.(20 -- 50 cm) a v roce 2014 kategorie 50 -- 130 cm. Celkem bylo zjištěno 34 druhů bylin a křovin. Průměrná pokryvnost se zvýšila ze 43 % v r. 2012 na 81 % v r. 2014. Největší pokryvnost byla v r. 2014 zjištěna u varianty mechanické a nejnižší u varianty chemické. Dominujícím substrátem po celou dobu byla minerální půda. Podle platné legislativy zjištěný stav obnovy ani po 5 letech od vzniku holiny nesplňuje časový ani prostorový rámec obnovy, ani minimální počty na hektar. Z výsledků vyplývá nejlepší využití samovývoje za předpokladu doplnění umělou obnovou a zásahů proti buřeni. Je však třeba dlouhodobějšího sledování.

Viz též: podobná jména autorů
2 Žouželková, Lenka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.