Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Účast pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence
ŽAHOURKOVÁ, Marie
Prevence kardiovaskulárních onemocnění, mezi které patří i infarkt myokardu je v posledních letech velmi diskutovaným tématem. V současné době se kardiovaskulární choroby řadí mezi celosvětově nejrozšířenější onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá účastí pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence. Neboť nedodržováním zásad sekundární prevence dochází ke zvýšení morbidity na kardiovaskulární onemocnění a následně pak k nárůstu nákladů za další léčbu. Časná a cílená prevence je velmi důležitá, jak ke snížení nákladů za léčbu, tak k navrácení zdraví a udržení dobré kvality života. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce se zabývá popisem kardiovaskulárních onemocnění, především akutního infarktu myokardu, jejich prevencí a edukací včetně edukačního procesu v sekundární prevenci. Empirická část byla realizována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z uzavřených i otevřených otázek, ve kterých měli respondenti možnost se individuálně vyjádřit. Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry tří vybraných kardiocenter České republiky - Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice České Budějovice, a.s. a Fakultní nemocnice Plzeň. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali informovanost pacientů o sekundární prevenci. Dále míru vlastní aktivity v péči o své zdraví a vliv uskutečněných změn na jejich životní spokojenost. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů, pacientů, kteří již v dřívější době prodělali infarkt myokardu a nyní byli opětovně hospitalizováni z důvodu příznaků srdečních komplikací. Pacienti byli pro výzkumné šetření vybráni náhodně a po čtyřech z jednotlivých kardiocenter. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali možnosti a míru edukace ze strany sester u pacientů po prodělaném infarktu myokardu v rámci sekundární prevence a druhy ošetřovatelské dokumentace vedené kardiologickými sestrami. Tuto část výzkumného souboru tvořilo devět sester, pracujících ve vybraných kardiocentrech. Pro jeden rozhovor byly osloveny vždy tři sestry z jednoho pracoviště s delší dobou praxe v oboru kardiologie. K výzkumnému šetření bylo stanoveno šest cílů a osm výzkumných otázek. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou relativně dobře edukováni o zásadách sekundární prevence u kardiovaskulárních onemocnění, ne však dostatečně ze strany sester. Znalost prevence infarktu myokardu a opatření sekundární prevence je u pacientů na poměrně dobré úrovni. Vlastní míra změn v přístupu k sekundární prevenci je však ze strany pacientů stále nedostatečná a neodpovídá úrovni zlepšení možností moderní medicíny a to bez ohledu na jejich věk a délku léčby. Výzkum dále prokázal pozitivní vliv dodržování zásad sekundární prevence na kvalitu života pacientů.
Dodržování standardu ošetřovatelské péče u pacientů po koronarografii
ŽAHOURKOVÁ, Marie
Ischemická choroba srdeční je v České republice již několik let prvořadým zdravotním problémem, protože je příčinou takřka třetiny úmrtí a u stejně početné skupiny kvalitu života významně zhoršuje. Kardiovaskulární nemoc zůstává navzdory pokroku a různým druhům terapie hlavním zdravotním problémem dnešní populace. K rychlému a velmi efektivnímu zhodnocení stavu koronárních tepen je dnes využívána selektivní koronarografie. Jedná se o invazivní vyšetření, které umožňuje zobrazení věnčitých tepen srdce. Koronarografie je dosud nepřekonaná diagnostická vyšetřovací a současně léčebná metoda, která je v dnešní době velmi využívaná. Díky ní se podstatně zlepšuje prognóza kardiovaskulárních onemocnění. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí po koronarografii. K tomuto cíli jsem formulovala první hypotézu: Pacienti jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí po koronarografii. Dále jsem zjišťovala jaká je příprava pacienta před koronarografií v souvislosti s následnou ošetřovatelskou péčí. K tomuto cíli se vztahuje hypotéza číslo dvě: Pacienti hodnotí pozitivně přípravu před koronarografii prováděnou sestrami. Posledním cílem bylo zjistit, jak sestry dodržují standard ošetřovatelské péče u pacientů po koronarografii. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Část teoretickou kde je popsána ischemická choroba srdeční, koronarografické vyšetření a ošetřovatelská péče u pacientů před a po tomto výkonu. A část praktickou, která obsahuje vlastní šetření. To bylo realizováno formou kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Výsledky kvantitativního šetření nám potvrdily obě stanovené hypotézy. Ze zodpovězených výzkumných otázek vztahujících se ke kvalitativnímu šetření vyplývá, že kardiologické sestry dodržují standard ošetřovatelské péče u pacientů po koronarografii. Díky dodržování ošetřovatelského standardu se předchází případným závažným komplikacím. Snižuje se doba hospitalizace a celkový proces uzdravování může být podstatně zkrácen. V neposlední řadě má kvalitní péče vliv na spokojenost a dobrý psychický stav pacienta. Všechny tři stanovené cíle byly pomocí výsledků šetření zodpovězeny.

Viz též: podobná jména autorů
2 Žahourková, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.