Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sezónní změny v užitkovosti a plodnosti krav v souvislosti s teplotními a vlhkostními poměry prostředí
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Vysoká úroveň plodnosti a mléčné užitkovosti patří mezi hlavní předpoklady rentability podniku. Jestliže nejsou plně zajištěny všechny životní potřeby dojnic, nelze očekávat příznivé výsledky. Lidský faktor má v zajišťování potřeb dojnic nejdůležitější a nezastupitelnou roli, především v oblasti odpovídající výživy i správné technice krmení a ošetřování svěřených zvířat. Na plodnost a mléčnou užitkovost má vliv ale celá řada dalších faktorů, z nichž naším úkolem bylo vyhodnotit sezónní vliv teploty a relativní vlhkosti. Průměrná dojivost ve stádě holštýnských krav dosáhla 6 254 kg mléka za normovanou laktaci 305 dní. Průměrný denní nádoj přepočtený na normovanou laktaci činil 20,5 litru. Nejvyšších hodnot dosahovala průměrná denní dojivost na jaře 22,09 litrů mléka za laktaci. Velký propad byl zaznamenán v létě, průměrný denní nádoj činil pouhých 16,96 litrů mléka za laktaci. Pomocí ANOVA testu byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P<0,05 mezi jaro a léto, mezi jaro a zima, mezi léto a podzim a mezi léto a zima. Provedená regresní analýza potvrdila pokles průměrné denní dojivosti v závislosti na zvyšujících se teplotách uvnitř stáje. Nejvyšší počet krav při průměrné denní užitkovosti kolem 20 23 litrů mléka tohoto výkonu dosahoval při 10 12 °C. Optimální teplotní mez překročila dolní hranici 28 x a horní hranici 247 x. Teplota nad 20 °C byla překročena 104 x. Optimální hladina relativní vlhkosti překočila horní mez 211 x. Průměrné mezidobí ve stádě dosáhlo 419 dní, SP 127 dní a inseminační interval 78 dní, u více jak 50 % krav byla úroveň plodnosti vyhodnocena jako špatná. Podle výsledků ultrasonografickcýh vyšetření březla každá 3. - 4. kráva, což je nedostačující. V případě reprodukčních vad byla nejvyšší četnost zaznamenána u přebíhání a ovariálních cyst. Vliv ročního období, respektive teplot na plodnostní ukazatele a výskyt vad nebyl prokázán. Špatná úroveň plodnosti měla v rámci roku kontinuální průběh.
Chov genetického zdroje české červinky na ŠZP České Budějovice
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Českou červinku, plemeno skotu, jež bylo v našich podmínkách chováno odedávna, zasáhla na přelomu 18. až 19. století vlna křížení se simenskými býky. Postupně jedinců plemen české červinky ubývalo, až se populace dostala na kritickou mez. V roce 1991 byla Katedrou genetiky, šlechtění a výživy zvířat na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějovicích zahájena regenerace tohoto vzácného, pro naše podmínky původního plemene. Byl započat proces převodného křížení býky české červinky. Současná populace české červinky čítá 162 kusů. V případě chovu v garanci ČZU Praha je chováno 43 jedinců. JČU v Českých Budějovicích má pod svou garancí 119 jedinců, z nichž 60 je chováno na školním zemědělském statku Haklovy Dvory. V práci byly vyhodnoceny údaje o růstu a vývinu telat chovaných bez tržní produkce mléka a dále údaje o mléčné užitkovosti krav chovaných pro produkci mléka stájovým způsobem. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo při nenormované 173 denní laktaci, celkové množství činilo 1 469 kg mléka. Nejvyšší průměrná tučnost dosahovala 3,80 % a obsah bílkovin 3,52 %. Ukazatele růstu a vývinu byly přepočteny na jednotný věk 120 a 210 dní. Průměrná hmotnost 4 jedinců ve věku 120 dní byla 114 kg, nejvyšší přírůstek byl zaznamenán u býčka a činil 934 g. Průměrná hmotnost 2 kusů v přepočtu na jednotný věk 210 dní byla 221 kg, nejvyššího přírůstku dosáhla jalovička, a to 1 038 g. Zároveň probíhala analýza genetické struktury populace a na základě výsledků byla početně charakterizována četnost jednotlivých lokusů a mikrosatelitů v dané populaci. Genotypizace lokusů pro DGAT, GH, b - LG, PRL, IGF BP3, PIT1, BLAD, LEP, DUMPS, b - CN, kappa kasein, beta kasein a ALFA S1 kasein byla provedena v souboru 272 zvířat. Četnost byla zaznamenána u mikrosatelitů RM 012, BOVCASK 35, BOVIRP, BTO BCAM, BOVPAI, BOVSEMRN, SRC 97, IGF BP3, CSS 004, IDVG A - 9, BM 6117, BM 148, BM 4621, BM 6438, BM 2113, BM 1824, BPA, BMS1658, INRA 107, INRA 23, ETH 3, ETH 225, ETH 10, TGLA 122, TGLA 126 a TGLA 227.

Viz též: podobná jména autorů
2 Toupalová, Malvína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.