|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u žen (věková kategorie 60,00-69,99 r.)
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Cílem této práce je posouzení a porovnání vybraných tělesných charakteristik u skupiny 30 žen zahrádkářského klubu věkové kategorie 60,00-69,99 let. Měření probíhalo opakovaně (listopad 2019 a březen 2020) kvůli pandemii jen u 17 z nich. Mezi zjišťovanými tělesnými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, obvodové rozměry (pravé paže, břicha a boků), kožní řasy (nad dvojhlavým svalem pažním, nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky a nad předním horním trnem kyčelním) a zkoušky pohyblivosti páteře (Stiborův příznak, Ottův příznak, Čepojův příznak, Schoberův příznak, modifikovaný Thomayerův příznak, zkouška šály a zkouška lateroflexe). Též byla vypočtena hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu kožních řas. Součástí výzkumné části práce bylo také vyhodnocení otisku plochonoží, Dotazníku životní spokojenosti v oblasti Zdraví a Volný čas (Fahrenberg a kol., 2001) a vybraných doplňujících otázek. Porovnání průměrných výsledků listopadového a březnového měření našeho souboru ukázalo Studentovým testem (t-testem) statisticky vysoce významné rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI ve prospěch březnových hodnot (p = 0,000**). Statisticky významné rozdíly byly také zjištěny prostřednictvím Wilcoxonova testu při porovnání průměrných hodnot funkčních zkoušek páteře u Stiborova příznaku ve prospěch listopadového měření v předklonu (p = 0,030*). Výzkumná část se dále zabývá výsledky těsnosti vztahu hodnot BMI s jinými zjištěnými údaji. Nejzajímavějším výsledkem této části bylo zjištění, že v našem souboru nesouvisí hodnoty BMI s výsledky funkčních zkoušek páteře (p > 0,05). Naopak výsledky vztahu BMI a výskytu bolesti zad ukázaly mezi těmito daty souvislost (p = 0,049*). Průměrné hodnoty našeho souboru byly porovnávány s výsledky výzkumu olomouckých žen (Riegerová, 2010). Při tomto porovnávání byly rozdíly průměrných hodnot tělesné hmotnosti a BMI vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné ve prospěch našeho souboru (p < 0,01). Také výsledky porovnání průměrných výsledků tělesné hmotnosti, BMI a obvodu břicha s výsledky výzkumu Toman Hrušková (2018) byly vyhodnoceny jako statisticky vysoce významné (p < 0,01).
|
|
|
Tělesné charakteristiky předškolních dětí ve vztahu k typu výživy v kojeneckém věku
ŤOUPALOVÁ, Lenka
Rešeršní část této bakalářské práce se věnuje popisu a porovnání mateřského mléka a umělé výživy. Jsou zde popsány i některé předchozí výzkumy týkající se kojení. Cílem této práce je posouzení vybraných tělesných rozměrů kojených a nekojených pětiletých dětí. Měřenými charakteristikami byly tělesná výška, tělesná hmotnost, vybrané obvodové rozměry (obvod pravé paže, obvod boků, obvod břicha, obvod pravého stehna) a hodnoty vybraných kožních řas (nad trojhlavým svalem pažním, pod dolním úhlem lopatky, nad předním horním trnem kyčelním a na stehně středním). Dále byla vypočítána hodnota Body Mass Indexu (BMI) a součtu všech čtyř kožních řas. Rozdíly průměrných hodnot tělesných charakteristik kojených a nekojených dětí nebyly Studentovým testem (t-testem) vyhodnoceny jako statisticky významné. Pouze kožní řasa na stehně středním byla na hranici významnosti v prospěch nekojených dívek našeho souboru. Naopak výsledky Mann-Whitneyova testu kojených a nekojených dětí byly statisticky významné pro kožní řasu nad předním horním trnem kyčelním, na stehně středním a součet kožních řas v prospěch skupiny nekojených dívek. Součástí práce je podkapitola, ve které byly rozdíly průměrů kojených a nekojených zhodnoceny pro soubor redukovaný o probandy s hodnotami BMI nad 97. percentilem. Porovnání pomocí t-testu ukázalo statisticky významný rozdíl jen u skupiny dívek, kdy měly nekojené dívky vyšší hodnoty kožní řasy pod dolním úhlem lopatky, na stehně středním a při součtu kožních řas. Výzkumná část práce zahrnuje také výsledky těsnosti vztahů mezi vybranými tělesnými charakteristikami. Nejzajímavějším výsledkem bylo zjištění, že v rámci jednotlivých obvodů má BMI nejtěsnější vztah s obvodem paže u všech skupin našeho souboru. Dále bylo zjištěno, že součet kožních řas u nekojených chlapců a obou skupin dívek našeho souboru má těsnější vztah s BMI než s tělesnou hmotností. Hodnoty pětiletých dětí byly porovnávány s hodnotami předchozích výzkumů. Statisticky nejvýznamnější výsledky se týkaly především porovnání tělesné výšky a tělesné hmotnosti, kdy měl náš soubor statisticky vysoce významně větší hodnoty těchto charakteristik.
|
host ::
RSS.