|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
|
|
Subpopulace lidských monocytů a makrofágů.
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Monocyty a makrofágy patří mezi významné složky vrozené imunitní odpovědi. Tyto mononukleární fagocyty tvoří heterogenní populace buněk, které v přítomnosti různých signálu z mikroprostředí mohou měnit svůj fenotyp a funkci. Cílem této práce byla modulace jejich fenotypu spektrem stimulans a porovnání těchto změn na THP-1 monocyto/makrofágové linii a na monocytech izolovaných z lidské periferní krve. Exprese povrchových znaků byla měřena pomocí průtokové cytometrie. Dále byla analyzována produkce IL-8 metodou Luminex a koncentrace solubilního kalprotektinu pomocí metody ELISA. K nejvýznamnější změně exprese povrchových znaků docházelo po stimulaci IFNγ. Tento cytokin indukoval povrchovou expresi molekuly CD54, CD14 a HLA-DR na THP-1 buněčné linii. Při použití IFNγ o vyšších koncentracích pak byly THP-1 buňky ve zvýšené míře apoptické a zvyšovaly expresi a produkci kalprotektinu. Na membránách monocytů IFNγ aktivoval pouze expresi CD54. Cytokin IL-4 zvyšoval expresi znaku CD36 na THP-1 buňkách a inhiboval expresi molekuly CD163 na monocytech. Působením LPS pak docházelo k potlačení aktivace molekuly HLA-DR na monocytech. Inkubací s THP-1 buňkami naopak LPS indukoval produkci IL-8. Po stimulaci pomocí TNFα docházelo k aktivaci CD54 a zvýšené produkci IL-8 THP-1 buňkami. Práce přispěla ke...
|
host ::
RSS.