|
|
Heterogeneous metal-plasma polymer nanoparticles prepared by means of gas aggregation sources
Štefaníková, Radka ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Metodám přípravy nanočástic se aktuálně věnuje mnoho pozornosti a celý obor se po- měrně rychle vyvíjí. Většina dnes uplatňovaných přístupů vychází z tzv. chemické morké syntézy z prekurzorů. Na druhou stranu, plynové agregační zdroje nabízejí alternativní a čistě fyzikální cestu, jak nanočástice vyrábět kontrolovaným a opakovaným způsobem. Touto cestou se již podařila syntéza nanočástic z mnoha druhů materiálů, např. kovů, jejich oxidů, případně plazmových polymerů. Navíc se v nedávných studiích ukázalo, že je možné jednotlivé typy materiálů kombinovat a vyrábět tak tímto způsobem heterogenní nanočástice. Zejména pak je vzrůstající zájem o nanočástice kov/plazmový polymer. Co se týče výroby nanočástic kov/plazmový polymer, byla většina publikovaných prací zaměřena na nanočástice s kovovým jádrem a plazmově polymerním obalem. Z toho dů- vodu jsme se rozhodli studovat novou dvoukrokovou depoziční proceduru, která umožňuje zhotovení nanočástic s obměněnou strukturou, tedy plazmově polymerním jádrem a kovo- vým pláštěm. Tato metoda využívá plynové agregace pro výrobu plazmově polymerních částic - jader (v tomto případě C:H:N:O), které jsou posléze za letu pokryty naprašo- vaným kovovým materiálem (stříbro, měď a titan). Parametry výrobního procesu byly monitorovány, zejména pak pomocí měření depoziční...
|
|
|
Heterogeneous metal-plasma polymer nanoparticles prepared by means of gas aggregation sources
Štefaníková, Radka ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Metodám přípravy nanočástic se aktuálně věnuje mnoho pozornosti a celý obor se po- měrně rychle vyvíjí. Většina dnes uplatňovaných přístupů vychází z tzv. chemické morké syntézy z prekurzorů. Na druhou stranu, plynové agregační zdroje nabízejí alternativní a čistě fyzikální cestu, jak nanočástice vyrábět kontrolovaným a opakovaným způsobem. Touto cestou se již podařila syntéza nanočástic z mnoha druhů materiálů, např. kovů, jejich oxidů, případně plazmových polymerů. Navíc se v nedávných studiích ukázalo, že je možné jednotlivé typy materiálů kombinovat a vyrábět tak tímto způsobem heterogenní nanočástice. Zejména pak je vzrůstající zájem o nanočástice kov/plazmový polymer. Co se týče výroby nanočástic kov/plazmový polymer, byla většina publikovaných prací zaměřena na nanočástice s kovovým jádrem a plazmově polymerním obalem. Z toho dů- vodu jsme se rozhodli studovat novou dvoukrokovou depoziční proceduru, která umožňuje zhotovení nanočástic s obměněnou strukturou, tedy plazmově polymerním jádrem a kovo- vým pláštěm. Tato metoda využívá plynové agregace pro výrobu plazmově polymerních částic - jader (v tomto případě C:H:N:O), které jsou posléze za letu pokryty naprašo- vaným kovovým materiálem (stříbro, měď a titan). Parametry výrobního procesu byly monitorovány, zejména pak pomocí měření depoziční...
|
|
|
Dynamika schnutí kapek na površích s různou smáčivostí
Štefaníková, Radka ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Shukurov, Andrey (oponent)
Smáčivost povrchů je jedním z parametrů, který výrazným způsobem ovlivňuje interakci pevných látek s jejich okolím. V rámci této práce byla studována smáčivost dvou typů materiálů - i) polyetherketonových (PEEK) fólií před a po opracováním atmosférickým plazmatem a ii) nanostrukturovaných fluorouhlíkových vrstev nanášených jak na hladké substráty, tak i na substráty pokryté vrstvou nanočástic. U prvního typu materiálu byla hlavní pozornost věnována vývoji smáčivosti a studiu dynamiky schnutí kapek na plazmatem modifikovaném PEEKu v závislosti na době od opracování. Bylo zjištěno, že plazmové opracování vede ke změně morfologie a povrchového složení PEEKových fólií, což má za následek jak výrazný nárůst smáčivosti, tak i změnu dynamiky schnutí kapek ve srovnání s neopracovanou PEEKovou fólií. Bylo prokázáno, že zatímco změny chemického složení i smáčivost vyvolané plazmatem nejsou časově stálé a postupně se přibližují chemickému složení a smáčivosti neopracované PEEKové fólie, změna v dynamice schnutí vyvolaná plazmatem, konkrétně vymizení fáze konstantního kontaktního úhlu, je časově stálá. U druhého typu materiálu byl hlavní důraz kladen na určení vlivu nanodrsnosti a jejího charakteru na smáčivost připravovaných vrstev. Bylo zjištěno, že povlaky, u nichž podkladová vrstva je tvořena pouze jedním typem...
|
host ::
RSS.