|
|
Modulation of nociceptive signalling on a spinal cord level under normal and pathological conditions
Pontearso, Monica ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Uchytilová, Eva (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
Léčba bolesti je i v současné době často nedostatečná, zvláště pokud je vyvolávací příčinou neuropatie. V posledních letech se množí vědecké důkazy o spojení poranění nervů s neuroinflamací a mobilizací imunitních buněk. Během poranění nebo zánětu se uvolňuje mnoho cytokinů a hormonů, které regulují nociceptivní signalizaci vedoucí k vjemu bolesti. V preklinických modelech, prozánětlivé cytokiny vyvolávají nebo zesilují nocicepci zvýšením dráždivosti neuronů. Kromě zvýšené excitability neuronů procesem senzitizace, bylo také prokázáno, že v průběhu neuropatických a zánětlivých bolestivých stavů dochází ke snížení synaptické inhibice (disinhibice). V zadním rohu míšním jsou uloženy první nociceptivní synapse vzestupných drah bolesti, je to tedy významné modulační místo, kde je informace o přítomnosti bolestivého podnětu regulována. Tuto disertační práci charakterizují tři hlavní cíle, každý je zaměřen na modulaci míšního synaptického přenosu, avšak různými molekulami, zásadními pro zpracování bolesti. Prvním cílem bylo studovat úlohu prozánětlivého cytokinu - inhibičního faktoru migrace makrofágů (MIF), v nociceptivní signalizaci po navození periferní neuropatie vyvolané chronickou konstrikcí sedacího nervu. Druhým cílem bylo studovat úlohu anandamidu (AEA) v modulaci excitačního synaptického...
|
|
|
Úloha interakce proteinu SGIP1 s kanabinoidním receptorem 1 v nocicepci za patologických podmínek.
Dresslerová, Denisa ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Zímová, Lucie (oponent)
Kanabinoidní receptor typu 1 (CB1) je součástí endokanabinoidního systému a je hojně exprimován v centrální nervové soustavě. CB1 receptor je studován zejména díky své inhibiční úloze během výlevu neurotransmiteru z presynaptického zakončení, čímž následně moduluje postsynaptické proudy a excitaci postsynaptických neuronů. Jeho interakce s proteinem Src homologní s doménou 3 růstového faktoru 2 vázaného na receptor podobný s endophiliny interagující protein (SGIP1) je v poslední době zkoumána z hlediska modulace nocicepce (Hájková et al., 2016a). Dosud však nebyla popsána role regulačního proteinu SGIP1 v patologických nociceptivních stavech. Objasnění úlohy SGIP1 interakce s CB1 receptorem může pomoci budoucímu výzkumu založenému na užití kanabinoidů jako potencionálních léčiv. Práce je koncipovaná do dvou částí, do teoretické a praktické. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty poznatky k danému tématu. Nejprve je popsána bolest z hlediska anatomicko-fyziologického pohledu, následně je popsán endokanabinoidní systém, kde je část věnována samotnému CB1 a poté je část věnována právě SGIP1 proteinu a jeho interakci s CB1 receptorem. V praktické části byla zkoumána úloha proteinu SGIP1 v interakci s CB1 receptorem na míšní úrovni a ve spinálních gangliích (DRG, ganglion zadního kořene...
|
|
|
Úloha regulačního proteinu SGIP1 v nociceptivním synaptickém přenosu na míšní úrovni.
Mužík, David ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Lindovský, Jiří (oponent)
V CNS hojně exprimovaný kanabinoidní receptor 1 (CB1) je díky své funkci inhibitoru výlevu neurotransmiterů z presynaptického neuronu perspektivním cílem pro farmakologickou léčbu patologických bolestivých stavů. V nedávné době bylo zjištěno, že protein SGIP1 interaguje s CB1 receptorem a podílí se na modulaci nocicepce. Dosud však není známo, zda SGIP1 moduluje signalizaci míšních CB1 receptorů na míšní úrovni. K zodpovězení této otázky byla použita elektrofyziologická metoda terčíkového zámku snímání excitačních postsynaptických proudů (EPSC) z povrchových neuronů zadního rohu míšního wild-type (WT) a knockout (KO) SGIP1 myší. Výsledky naivních jedinců byly porovnány s výsledky jedinců s modelem periferního zánětu navozeného intraplantární injekcí karagenanu. Z výsledků vyplývá, že účinnost agonisty CB1 receptorů WIN 55,212-2 na první nociceptivní synapsi v míše je u naivních myší shodná u obou fenotypů SGIP1 WT a KO. Kontrolní frekvence obou kohort neuronů se u naivních myší ani v modelu periferního zánětu nelišily. Naopak aplikace WIN 55,212-2 měla při zánětu větší účinnost u SGIP1 KO myší. Tato práce se dále zaměřila na otázku, jakým způsobem ovlivňuje aktivita CB1 receptorů míšní inhibiční synaptický přenos. Pro stimulaci inhibičních interneuronů v míšním řezu byly využity VGAT- ChR2-eYFP...
|
|
|
Úloha kanabinoidního receptoru 1 v modulaci nociceptivní signalizace na míšní úrovni
Dresslerová, Denisa ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Kořínek, Miloslav (oponent)
Bolest je nedílnou součástí našeho života, varuje nás před možným poškozením tkáně, představuje tedy určitou formu ochrany organismu. Bolest se může stát přímo škodlivou v případě jejího dlouhodobého přetrvávání. Bývá vnímána individuálně v různé intenzitě, místě a délce. V převážné většině se jedná o velmi nepříjemný a silný emoční prožitek. Vjemu bolesti předchází nociceptivní signalizace. Při detekci škodlivého podnětu v periferních tkáních, jsou aktivována volná nervová zakončení, dochází k depolarizace plazmatické membrány a vzniku akčního potenciálu, který dále vede informaci o přítomnosti nociceptivního podnětu do zadního rohu míšního. Proces nocicepce zahrnuje podráždění nervových zakončení, transdukci, vedení signálu nervovými vlákny do míchy, synaptický přenos a vedení akčního potenciálu do mozku, kde je nociceptivní signalizace vyhodnocena. Významnou oblastí pro modulaci nocicepce je zadní roh míšní, kde dochází k synaptickému přenosu mezi primárními a sekundárními nociceptivními neurony. Na modulaci tohoto synaptického přenosu se významně podílí jednotlivé složky endokanabinoidního systému. Hlavními kanabinoidními receptory jsou kanabinoidní receptory typu 1 (CB1) a typu 2 (CB2), přičemž řada endokanabinoidů aktivuje rovněž kapsaicinové (TRPV1) receptory známé svou klíčovou úlohou v...
|
|
| |
|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
|
|
Modulace míšních nociceptivních mechanismů za patologických podmínek
Mužík, David ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Smejkalová, Terézia (oponent)
Bolest je nepostradatelnou složkou vrozené obrany organismu, která nám pomáhá reagovat na vzniklé nebo hrozící poškození. Jakmile bolest přetrvává i po zahojení poranění, nebo vzniká bez zjevné příčiny, sama se stává škodlivou. Nociceptivní signalizace začíná detekcí škodlivého podnětu, který při dostatečné intenzitě podráždí volná nervová zakončení na periferních výběžcích neuronů spinálních ganglií. Pokud podnět vyvolá depolarizaci plazmatické membrány a dojde ke vzniku akčního potenciálu, je nociceptivní informace o podnětu vedena slabě myelinizovanými Aδ vlákny, nebo nemyelinizovanými C vlákny do zadního rohu míšního. Zde jsou lokalizovány první synapse senzorických drah, které umožňují přenos nociceptivní informace na sekundární aferentní neurony, a ty dále vedou informaci do vyšších center CNS. Synapse v zadním rohu míšním jsou klíčové pro modulaci nociceptivní signalizace, na které se významně podílí endokanabinoidní systém, zahrnující endogenní kanabinoidní látky (neboli endokanabinoidy) a jejich receptory. Za patologických podmínek jako je rozvoj neuropatické bolesti nebo neuroinflamace však dochází ke změnám exprese a funkce agonistů a receptorů endokanabinoidního systému. Tyto změny mají velký význam při vzniku a přetrvání patologických bolestivých stavů. Studium míšních mechanismů...
|
|
|
Pathophysiology of Spinal Cord Injury Studied by In Vivo Optical Imaging
Vančíková, Sabína ; Valášková, Barbora (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
Pacienti trpiaci poranením miechy prežívajú fyzické, sociálne a pracovné ťažkosti. Je to ochorenie často spôsobujúce trvalé postihnutie hlavne ako následok zlyhania axonálnej regenerácie v centrálnom nervovom systéme. Primárne poškodenie súbežne ničí bunky v mieste zranenia a iniciuje kaskádu sekundárnych bunkových, cievnych a biochemických udalostí rozširujúcich poranenie. Tieto patofyziologické mechanizmy sú sledované niekoľkými prístupmi. Moderné zobrazovacie techniky dopĺňajú klasické histopatologické metódy a neuroanatomický tracing. Čerstvé štúdie využívajú transgénne myši a dvojfotónovú mikroskopiu k dlhodobému in vivo sledovaniu jednotlivých buniek v mieste poranenia a priľahlej cievnej sieti. In vivo optické zobrazovanie umožňuje štúdium axonálnych odpovedí vrátane degenerácie, regenerácie a neurovaskulárnych interakcií. Rovnako ponúka príležitosť priamo hodnotiť účinky aplikovaného liečiva. Nové poznatky vedú k lepšiemu porozumeniu patofyziológie poranenia miechy vyúsťujúceho do možnosti vývinu ďalších terapeutických stratégií zlepšujúcich dopad poranenia. Kľúčové slová: poranenie miechy, patofyziologické mechanizmy, axonálna regenerácia, Wallerova degenerácia, animálne modely, transgénne myši, in vivo zobrazovanie, dvojfotónová excitačná mikroskopia
|
|
| |
|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
host ::
RSS.